Všechno je krásné

Dnes budu povídat o knížce Všechno je krásné. Chcete vidět, jak knížka vypadá a jaký mám na ni názor?

Všechno je krásné je doslova krásná knížka. Má moc hezkou obálku, což bylo samozřejmě to první, co mě zaujalo. A název je taky takový… laskavý. Kniha vypráví příběh Amy, která hromadí věci. Všechny ty své věci miluje, protože jí připomínají velikou lásku a silné přátelství, které zažila. Přes deset let žije v jednom a tom samém domě, uvnitř se jí vrší krabice s věcmi, lahve, zapalovače a popelníky, že má sotva místo pro pořádné bydlení. Ke všemu ale cítí silné pouto, jsou to její poklady. Před jedenácti lety totiž ztratila Amy nejlepší kamarádku Chantel a přítele Tima, se kterým se velice milovali. Spolu začali bydlet v tomto domku, až jednoho dne se oba, její přítel i kamarádka, ztratili, a nikdo je nemohl dohledat. Obecným předpokladem se stalo, že Tim a Chantel spolu utekli, ale Amy tomu stále odmítá uvěřit. Policie své úsilí o nalezení již vzdala a Amy nikdy doopravdy nepokračovala se svým životem dál, nedokázala to uzavřít. Pak najde shodou okolností na zahradě prsten a záhadný dopis s fotografií a znovu začne pátrat po tom, co se doopravdy před lety stalo….

Můj názor

Příběh se mi moc líbí a navíc se skvěle čte. Prolíná se minulost i současnost, odhaluje se záhadný případ z minulosti. Vše do sebe postupně zapadá a občas něco i překvapí. Postavy jsou sympatické a často se ukazuje, že není vše tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Amy je krásným příkladem všech lidí, kteří mají potřebu hromadit, ukazuje na nevýhody takového počínání, na strádání a náročnost, kterou sebou tento problém nese. Zároveň ale také ukazuje, jak si tito lidé vytváří pouto s věcmi, které si pak doma hromadí a jak situaci vnímají. Jistě to není snadné, dostat takového člověka z bludného kruhu a pomoct mu, zvlášť, když si dotyčný myslí, že žádný problém nemá nebo jej trápí stud za své chování, které ale je pravděpodobně spíš důsledkem hlubšího problému. Jde o hezký příběh veliké lásky, která byla přeťata nečekaně a náhle. Amy je i přes svou potřebu schovávat si všechno možné sympatická postava, se kterou se lze snadno ztotožnit, kterou lze chápat. Přestože jsem právě věnovala pěkný kus recenze zadumáním právě nad problémem hromadění, příběh knihy se netočí jen kolem toho, spíš se zaměřuje na to, co bylo vlastně původcem Amyina počínání.

A jo, ke konci jsem potřebovala kapesník, já to přiznávám.

Všechno je krásné

Knížku Všechno je krásné napsala Eleanor Ray, přeložila Ivana Čejková, obálku připravila Kristýna Sladká. Vydalo nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis. Knížka má 328 stran a já za ni velice děkuji.