Dnes jsem byla naočkovaná v píseckém očkovacím centru vakcínou od společnosti Pfizer. Chci se s vámi podělit o zkušenost, protože možná ještě některé z vás očkování čeká a přiznejme si, rádi víme, do čeho jdeme.
Nevěděla jsem, čím budu očkovaná, takže jsem si napsala do písecké nemocnice email s dotazem, jestli je možné si vakcínu vybrat. Z nemocnice mi brzy přišel email, který zněl mile a ochotně, navíc mi v něm napsali, že se momentálně očkuje právě vakcínou od Pfizeru (Corminaty), takže jsem si nemusela vybírat, to, co jsem preferovala, jsem také dostala. Tedy, já i můj muž, protože jsme šli na očkování spolu. Vytiskli a vyplnili jsme si papír s informovaným souhlasem k podání očkovací látky a vzali si sebou kartičku pojišťovny. Očkovací průkaz nebyl potřeba. V papíru s informovaným souhlasem jsem zaškrtla kolonku, že chci probrat před naočkováním svůj zdravotní stav s lékařem, protože mám sníženou funkci štítné žlázy a beru Letrox. Když jsme přišli, asi tři minuty před termínem, hned nás hasiči navedli (musím dodat že ochotně a přátelsky) do čekárny, kde nás ihned navigovala zdravotní sestra. Všichni byli velice nápomocní, takže i když jsem od přírody snadno zmatená jako včela, nikdo mě nenechal nikde bloudit nebo dlouho čekat. Zkontrolovali mi papíry se souhlasem a navedli k lékařce, která vyvrátila mé obavy ohledně kombinace očkovací látky a léků Letrox, dokonce se mě ptala, jestli jsem zaškrtla správně kolonku s věkem, že by mě prý tipovala tak na pětadvacet. Podobný kompliment jsem neslyšela hoooodně dlouho, takže mě to potěšilo. Říkala jsem si, jestli za mým omlazením stojí triko, které je mi v oblasti břicha příliš napnuté nebo umaštěné vlasy, které jsem se snažila narychlo učesat tak, aby nevypadaly tak tragicky. Ještě mě samozřejmě napadlo, jestli to ta milá slečna neříká každému, protože třeba nějaké hormony radosti, které se nám ženám při podobné pochvale okamžitě vyplaví do těla, lépe reagují s očkovací látkou. Jak nad tím tak přemýšlím, musím se naučit přijmout chválu a dál nad tím nehloubat. Ale udělalo mi to radost, to každopádně.
V podstatě okamžitě poté si mě sestřička vzala do kabinky, kde mi pečlivě vysvětlila, co může látka způsobit a dala mi prostor pro vlastní dotazy. Protože jsem ale žádné další otázky neměla, naočkovala mě. Bylo to rychlé a nijak zvlášť to nebolelo. Pak jsem odešla do čekárny, kde mi dali papír pro praktického lékaře a vysvětlili, kdy dorazím pro druhou dávku. Doporučili nám počkat v čekárně patnáct minut, ale nikdo nás tam násilím nedržel. Koneckonců, je to pro naše dobro a pokud by někdo měl okamžitě nějaký problém po očkování, je určitě fajn být blízko lékaře s potřebným vybavením. Jeli jsme domů, nakoupili nějaké potraviny a užili si den plný odpočinku. Doporučení lékaře znělo: tři dny bez sportu a přílišné námahy, nepobývat na sluníčku, vyhýbat se alkoholu. Dodržovat pitný režim. Asi toho bylo o trochu víc, ale tohle je to hlavní. A samozřejmě v případě vážnější reakce neprodleně kontaktovat lékaře.
Po naočkování jsem měla asi do půl hodiny takový mírně zvláštní pocit v ruce, kam jsem byla očkovaná. Ten pocit mi šel až ke konečkům prstů. Ale nebolelo to, to ne. Brzy jsem na to dokonce zapomněla. Pak jsem později cítila trochu rameno, kam jsem byla očkovaná, asi jako když si namůžete trochu sval, opět nic výrazněji bolestivého to nebylo. Prozatím nemám ani horečku, ani bolest hlavy a ani žádné další příznaky, zrovna tak můj muž.
Přeji vám všem krásné pondělí ♥
Žádné komentáře