Léto v Provence – romantická novinka od Lucy Colemanové

V rukou třímám nový román od spisovatelky Lucy Colemanové Léto v Provence a přemítám, jak shrnu svůj dojem do jednoho rozumně dlouhého článku. Jdu to zkusit. 🙂

O čem příběh je

Nebude žádným překvapením, že děj knížky Léto v Provence nás zanese do krásné Francie, do míst levandulových polí a pohodové atmosféry. Nepůjde však jen o léto, ale o celý rok, který budeme stránku za stránkou sledovat hlavní hrdinku Fern, jak si poradí s nečekanou změnou svého života.

Fern je mladá žena, vdaná za muže jménem Aiden. Jejich vztah je v poslední době nelehký, Aidena něco trápí, a když mají konečně příležitost si promluvit, dojdou k závěru, že by jim prospělo, aby se každý z nich jeden rok věnoval jen sám sobě a svým zájmům. Vlastně je to především nápad Aidena a Fern jeho rozhodnutí spíš trpí. Svůj rok “podle sebe” si mohou dovolit, protože nedávno vyhráli v loterii. Zatímco Aidena láká cestování a dobrodružství, Fern se rozhodne prozkoumat svoji uměleckou stránku. Ale vydrží rok od sebe? A jak je jejich odlišné zážitky a nově nabyté zkušenosti pozmění?

Můj dojem

Už jen název – Léto v Provence – mě nadchl. Ze samotné obálky totiž sálá příjemná atmosféra a tu pro letní čtení vyhledávám. Nedivím se, že půvaby Provence inspirovaly nejednoho autora. Snad budu mít tolik štěstí, že i já se tam jednoho dne podívám.

Fern podle všeho svého muže miluje a chce mu vyhovět. Chce, aby si Aiden mohl splnit své sny a byl v jejich manželství spokojený. Osobní problémy Fern znemožňují delší cestování a ji to stejně ani nijak zvlášť neláká. Hned zkraje je mi její muž tak trochu nesympatický, protože pro labilní typy nemám dost pochopení. Ale Fern se opravdu snaží, aby jejich manželství fungovalo, a tak Aidenovi ustoupí. Nakonec se ukáže, že to byl správný krok, protože se během roku, kdy jsou víceméně odloučeni, Fern konečně soustředí také sama na sebe. Tahle kniha je především příběhem o sebeobjevování, o lásce v různých podobách, o tom, že se někdy člověk musí zastavit a připomenout si, co má rád a co ho činí šťastným. A že to nejsou vždycky jen peníze a práce, ale také něco tak opomíjeného, jako jsou koníčky.

Fern se rozhodne začít malovat. Přijede na zámeček v Provence a začne se učit u schopného malíře Nica, který je velmi zodpovědný, vášnivý, ale také zranitelný muž, jež si v sobě nese špatné zkušenosti z dětství, bolest a strach z rodinného prokletí. Společně s Fern malují, poznávají jeden druhého a pomáhají vést zámeček, kde se učí různým dovednostem i řada dalších lidí. I ti zde hledají způsob, jak uniknout ze svých uhoněných a psychicky občas náročných životů.

Styl psaní je krásně čtivý, autorka doslova maluje slovy a často píše o pocitech (na můj vkus občas až zdlouhavě). Je to ale perfektní čtení pro citlivé duše. Místy mě autorka přiměla k zamyšlení. Třeba když jedna z návštěvnic zámečku, Kellie volá svým rodičům, že si chce pobyt prodloužit, a rodiče to zamítnou s tím, že mají obavu, že je tam součástí sekty. Fern je hovoru přítomna a začne Kellie hájit a zakončí to tím, že je Kellie plnoletá a může si dělat co chce. Být na místě těch rodičů, tak mě to rozpálí do běla. Další zamyšlení vedlo k mému vlastnímu manželství a vděčnosti, kterou cítím proto, že můj muž není Aidenovi podobný ani zbla. Myslím, že i vám kniha poskytne příležitosti k zamyšlení, například nad tím, jestli doopravdy děláte to, co vás baví a co máte rádi.

Způsob zakončení knihy mi přišel skvělý a originální. Autorka nechává pár stránek tomu, aby napsala, jak každá postava pokračovala ve svém životě po skončení hlavního příběhu knihy.

O knize

Léto v Provence napsala Lucy Colemanová, přeložila Zuzana Hanešková a vydalo nakladatelství Euromedia Group, a. s. pod značkou Ikar. Počet stran je 328. Kniha má pevné desky a měkký přebal. Za knížku velice děkuji.