Dnes budu vyprávět o své nedávné a zároveň úplně první návštěvě pražského Comic Conu.
Co je Comic Con
Možná jste zaznamenaly tento festival v Americe, kde se Comic Con koná už od roku 1970. Je skvělé, že nyní máme v Čechách i svůj Comic Con, který se letos pořádal pátým rokem. My na něj zvažovali vyrazit už loni, ale nějak to nevyšlo. Na Comic Con jezdí fanoušci sci-fi, fantasy, anime, hororů, ale i jiných žánrů, a to jak ve filmové, seriálové, knižní, komiksové a herní podobě. Jsou dvě věci, které jsou pro tento festival zásadní už na první pohled, a to jsou hosté, kterými jsou často slavní herci a významní tvůrci a návštěvníci v kostýmech. Kostýmy nejsou povinné, ale návštěvníci se rádi na tuto krátkou dobu převlečou a nalíčí za oblíbenou postavu. Někteří cosplayeři na svých kostýmech pracují hodně dlouho a pak přijdou se svým dokonalým kostýmem na Comic Con mezi lidi. Návštěvníci se pak rádi s cosplayery fotí.
Kdo je cosplayer
Jako cosplayera (vychází ze zkrátky slova cos, jako costume čili kostým a player jako hráč) označujeme člověka, který se obléká jako určitá seriálová, filmová, komiksová či knižní postava. Často dotyčný v kostýmu dodržuje i charakter vybrané postavy. Na Comic Conu těchto cosplayerů potkáte spoustu a v programu obvykle najdete i soutěž o nejlepší kostým a přednášky, která se výroby kostýmů týkají.
Jaký byl pražský Comic Con 2024
Konečně se dostávám k samotnému zážitku. Od manžela jsem dostala nejen vstupenky, ale také, jako dárek k Vánocům a posléze i narozeninám, společné focení s herci, které máme rádi. Tak jsem dostala možnost vyfotit se s Chrisem Barrie (kterého nejspíš znáte jako Rimmera z Červeného Trpaslíka), Davidem Nyklem a Davidem Hewlettem (ze seriálu Hvězdná brána). Musím přiznat, že jsem se strašně moc těšila, protože tyhle seriály mám ráda, koukala jsem na ně už jako malá a potkat se s lidmi, kteří ztvárňují tyto postavy je skutečně neobyčejný zážitek. Na letošním Comic Conu jste měli možnost (samozřejmě za poplatek) získat fotografii s herci, jejich podpis nebo byla myslím nějaká V.I.P varianta. Také jste si mohli koupit nějaký merch (propagační materiály), třeba tričko nebo kšiltovku. Zdarma se tu nerozdávalo prakticky nic, myslím, že akorát takový ten samosvinovací reflexní pásek. Jinak hezky cáluj, chátro jedna. 😀
Už u vstupu do O2 Universum jsme viděli strašnou spoustu lidí v kostýmech, ale během dne, asi i proto, že sobota byla dnem hlavního programu, strašně moc lidí přibylo. Nejen těch v kostýmech. U vstupu byla bezpečnostní kontrola, museli jste projít skrze bezpečnostní rám a případně si nechat zkontrolovat tašku.
Uvnitř je to pěkně velké. Člověk se musel nejdřív trochu zorientovat, k čemuž pomáhaly směrovky a barevné značky. Nejdřív jsme si letmo prošli několik místností, kde byly připravené nejrůznější hry, jak stolní, tak počítačové a další.
Také tam měli svůj koutek vojáci, jejichž náborová reklama, spolu s náborovou reklamou České Policie neustále běžely v sálech na velkých obrazovkách mezi jednotlivými rozhovory.
Také nemohu opomenout spousty zajímavých kostýmů, které jsme potkali.
Bylo toho k prozkoumání z programu strašně moc. Já například chtěla vidět povídání o současných trendech v oblasti knih. Dozvěděla jsem se, že v oblasti fantasy existuje teď něco, čemu se říká dračí porno, a prý je to dokonce mainstreamová záležitost. To mě překvapuje, že jsem o něčem takovém dosud neslyšela. 😀 Pak jsem běžela mrknout na rozhovor s paní Jiřinou Bohdalovou. To byla pecka. Paní Bohdalové je 92 let, a ta ženská úplně srší energií! Je stále pohotová, vtipná, má v rukávu nepřeberné množství historek, které dokáže fantasticky vyprávět… Nečekala jsem to, ale byla to rozhodně jedna z nejlepších věcí, které jsem na Comic Conu zažila. Opravdu moc sympatická paní.
Pozastavím se rovnou i u moderátorky, kterou byla Silvie Šustrová. Řeknu vám, že jsem takhle schopného moderátora dlouho neviděla. Byla připravená, byla vtipná, pohotová a skvělá jak v rozhovorech česky, tak i v těch v angličtině, protože kromě paní Bohdalové a Davida Nykla vedla rozhovor i s Chrisem Barrie, Davidem Hewlettem či Paulem McGillionem.
Jako další v programu nás zaujal kvíz od jednoho ze sponzorů letošního Comic Conu, tedy Lega. Stačil vám k tomu telefon, načíst QR kód z velké obrazovky a mohly jste hrát o jednu ze tří stavebnic Lega. Já nevyhrála a ani můj manžel nebo náš kamarád, který nás doprovázel. Tak snad příště.
Před obědem jsme pak stihli ještě navštívit jeden rozhovor, a to se dvěma herci z Hvězdné brány – Davidem Hewlettem a Paulem McGillionem. Ti dva se stále trochu rejpavě kočkovali a vyprávěli historky z natáčení Hvězdné brány, kde zazářili spolu s naším českým hercem Davidem Nyklem, který v současné době žije v Kanadě. Protože byl rozhovor v angličtině, bylo skvělé, že si hosté mohli zapůjčit sluchátka s překladem. Protože jsem to ale zjistila pozdě, musela jsem využít všechny své zoufale nízké znalosti angličtiny a zbytek toho, co říkají si domyslet. Herci měli na sobě tričko s vytištěným Davidem Nyklem a jednou z jeho anglicko českých hlášek (I´m trying do prdele), o kterých vám povím na konci. U každého rozhovoru byla na konci možnost se na něco zeptat, buď skrze mobilní aplikaci, nebo přímo na místě do mikrofonu. Nejlepší byla jedna paní, která nahlásila, že má dnes zrovna narozeniny, a jestli by ji herci objali. A oni to udělali a sálem se ozvalo Óóóóóóó, jako když se koukáte na koťátko v košíku. Slečna to pak zopakovala ještě u dalšího rozhovoru a to už se spíš všichni smáli. Paní moderátorka ihned pobaveně dodala, že ne aby všechny ostatní taky napadlo, že mají narozeniny a po zbytek dne se nestihne nic dalšího.
Jakmile skončil rozhovor, vydali jsme se hledat něco k jídlu. Našli jsme dost takové neutěšené možnosti, ale když má člověk hlad, tak si prostě něco dá. To naše něco byl hamburger za 140 korun, který byl jedním slovem chudý. Ale obsluha byla milá, my alespoň něco jsme tak snědli a měli zase trochu energie v tom pokračovat.
I když nás to celé vážně bavilo, začal být vzduch čím dál vydýchanější a my začali být postupně čím dál unavenější. A co teprve herci, co strávili celý den rozhovory a hodiny a hodiny podepisování a focení. Vsadím se, že je večer všechno bolelo, od upsané ruky po neustále se usmívající čelisti. Takže rozhodně klobouk dolů. My se pak nějakou dobu motali po různých prostorách s hrami, abychom si zkrátili čas do focení. Také jsme koupili dětem nějaké drobné suvenýry na památku. Mrzelo je, že nejeli taky, ale upřímně mi Comic Con pro malé děti přijde jako nevhodný. Moc lidí, dlouhé čekání… Ale taky se tam pár dětí našlo.
Pak jsme vyrazili na promítání nejlepších momentů mezi Davidem Nyklem a Davidem Hewletterm z Hvězdné brány. Když jsem se tam chtěla vyfotit, nedopadlo to podle mých představ, ale musím to sem dát už jen pro výrazy lidí okolo mě. 😀
V určité části vyhrazené pro podpisy a focení se rýsovaly řady zájemců a koordinátoři pokřikovali věci jako Ještě někdo na podpis s panem Donutilem? Ještě někdo na focení s terminátorem? Už nikdo? Jo? Tak tady je řada na focení a namáčkněte se ke stěně, ať ostatní můžou procházet! A tak jsem se přilepila s manželem ke stěně (náš kamarád se vydal za jiným programem) a poslouchala nějakou holku před námi, jak si stěžuje příteli A proč sis nemohl připlatit? To tu jako budeme čekat, jo? A já si v duchu říkala, že můj manžel mohl dopadnout hůř než se mnou, haha. Všichni, co se vraceli z focení vypadali tak šťastně! Aby se ale řada pohnula nějakou dobu trvalo, a tak se postupně začalo zvětšovat zpoždění, které koordinátory očividně víc a víc stresovalo. Focení bylo strašně rychlé. Těšila jsem se, že si s herci budu moct prohodit v rychlosti pár vět a smrsklo se to na pár slov. Přesto ale – všichni byli absolutně skvělí. Zdvořilí, přátelští, milí a ochotní. Vyfotili jsme se s manželem s Davidem Nyklem a Davidem Hewlettem a jediné, co jsem stihla bylo vlítnout k nim jako natěšené sluníčko, pusu od ucha k uchu (to bylo neovladatelné) a hned na jednoho Davida česky Moc mě těší, to je ale fofr, co? A na druhého How you doing? This is so exciting! A oba mile odpověděli, že je mrzí, že je to tak rychlé a že je moc těší a fotograf udělal CVAK! a už se k hercům tlačili další. My vyšli zpoza zástěny, kam se chodilo fotit a dostali jsme vytištěnou fotku do průhledných desek a mašírovali do další fronty, na focení s Chrisem Barrie.
Vidíte, jak jsem rudá? 😀 V další frontě jsme si taky počkali pěknou chvíli. Ale jak je Čech ve frontě, tak se nevzdá. Ještě že jsme tam byli dva a mohli se vystřídat na záchod. A pak jsme se dostali k finálním pár metrům, které nás dělili od fotky s Rimmerem. Chtěla jsem, aby mě osobně naučil to své slavné salutování, ale hnali nás jak dobytek. V jednu chvíli mě to docela naštvalo, i když jsem jinak mírná povaha. Taková sympatická koordinátorka totiž řekla něco jako Každý krok jsou peníze nebo čas nebo něco takového a naznačovala tím, že už prostě nestíhají a mají skluz. Tak jsem jí řekla, že pro nás je to taky cenný moment, který jsme si zaplatili a který se už nemusí nikdy opakovat. Paní se mi omluvila a řekla, že tomu naprosto rozumí, čehož si vážím. Pro mě to opravdu byl vrchol dne, a nehodlala jsem si ho nechat zkazit. A tak jsem se nahrnula k pan Barriemu a řekla mu, že mě moc těší, že dnešek je pro mě skvělý den a že mu moc děkuju. Po cvaknutí foťáku jsme si vzájemně zasalutovali ( i když na podrobnou výuku už prostě nevyšel čas, taky jsem nechtěla zdržovat) a opět šťastná jako blecha jsem se vydala s manželem na poslední perlu našeho programu (program pak běžel dál, ale my už jeli domů), a tou byl rozhovor právě s Chrisem Barriem.
Vyprávěl o tom, že na jeho otce zprvu nedělalo dojem, že chce být hercem. Také vyprávěl historky z natáčení, například tam je taková scéna, kde ho dvě ženy mažou olejem. Ta scéna se natáčela na víckrát a do oleje se dostal nějaký písek nebo co, takže z příjemné masáže se postupně stával nepříjemný peeling. Chris Berrie byl skvělý, sympatický a přátelský, byl velmi zdvořilý vůči všem, včetně paní moderátorky, zkrátka byl takový, jakého si každý fanoušek přeje. Jistě, na všech hercích se podepsal neúprosný zub času, ale stejně jste viděli, že jsou to prostě oni. Byla to paráda.
Úplně vyřízení jsme se doplazili k autu a byli vděční za čerstvý vzduchu a prostor. K večeru už bylo na Comic Conu strašně moc lidí a vyjít ven bylo hotové osvobození. Jeli jsme autem domů a doma okamžitě usnuli. Byl to skvělý zážitek a uvidíme, jací hosté budou v plánu pro příští rok, třeba si to zopakujeme. 🙂
David Nykl a jeho čeština v anglicky mluveném seriálu
Hvězdnou bránu nejspíš znáte. Dávají jí v televizi už řadu let, a tak je dost možné, že jste na ni někdy třeba i omylem narazili. Je to skvělý sci-fi seriál, ale já vám chci konečně něco říct o těch anglicko českých hláškách, o kterých jsem se dříve zmínila. David Nykl, který v seriálu hraje, nám vyprávěl, že tvůrci seriálu chtěli, aby působil mezinárodně. Nakonec veškerá mezinárodnost dopadla tak, že je tam David Nykl jako Čech a tím to hasne. Během natáčení měl české komentáře, kterým nikdo na place nerozuměl. A tak se dnes můžeme bavit jeho hláškami. A protože videozáznam je za tisíc slov, tak jsem pro lepší představu přinesla i ukázku z YouTube.
Žádné komentáře