0
Domácnost Doporučené Návody

Zahradníkův deník: Zakládám si bylinkový záhon

Pojďte si představovat se mnou, jo?

Uvaříte si horkou vodu a mezitím si nastříháte a omyjete lístky meduňky. Lahodné, citrónově vonící a chutnající meduňky. Zalijete lístky ve svém oblíbeném hrnečku. Čaj si případně dosladíte medem tak, jak máte rádi. Jdete péct maso k obědu. Přidáte k němu tymián nebo rozmarýn, jak se zrovna k danému masu hodí. K pití připravíte džbán studené vody a v ní zase meduňku a třeba pár plátků bio citrónu. Ke svačince by to chtělo chleba s pomazánkou a nastříhanou pažitkou nebo petrželkou. Na špagety k večeři pro efekt střihnete nějaký ten lístek bazalky. To je dokonalost, že? Chutí a vůní se totiž bylinky ze zahrádky nedají s jinými srovnávat. To je to, po čem jsem toužila od chvíle, co jsem věděla, že budeme mít malou zahrádku. Chci psa a bylinky!

Konečně nadešla má chvíle. Hledala jsem to, čemu se říká „vertikální záhony“, ale žádný mě docela nezaujal. Je to skvělé řešení místa, ale obvykle se mi nelíbilo, že tam bylo málo místa, truhlík byl málo vykloněný, konstrukce se mi nezdála stabilní… no děs. Manžel viděl, jak si nevím rady a tak párkrát kliknul a našel mi konstrukci k mírně vyvýšenému záhonu (aby nám tam nechodil pes). Dřevěný nebo kovový? ptal se. Řekla jsem kovový, protože mi přišlo, že se lépe hodí k našemu domku. To, že do kovové konstrukce nepřicvakám sponkovačkou textilii, mi v té chvíli vůbec nedošlo.

Já už totiž zakládání záhonku podobných rozměrů viděla. Loni. Tomovi rodiče si je chystali na zahrádce. Sestavila se konstrukce (dřevěná), do ní se sponkovačkou nacvakala textilie (která má zabránit tomu, aby prorůstala nahoru tráva) a navozila se překatrovaná hlína z kompostu. Překatrovat hlínu znamená ji naházel lopatou přes síto. Tím zůstane jemnější hlína bez větších kamenů. Hlína se pak navozila do konstrukce, dalo se tam hnojivo, přikrylo hlínou, nasázely se sazenice (nebo semínka) a pokropilo se to všechno z konve vodou.

Jo a takhle to vypadá s tím katrováním. Vlevo vidíte  „síto“, přes které se hlína (zemina) cedí. Vpravo vidíte dva řádky hlíny. Ta blíž k nám, jemnější, je překatrovaná. Ta za ní nikoli (je to krásně vidět).

Zakládám si vlastní bylinkový záhon

Fáze 1. konstrukce

Tak téhle fáze jsem se moc neúčastnila. Čekala jsem na pána až mi konstrukci doveze a složí ji na zahradě. A pak jsem čekala, až ji sestaví můj muž. Myslela jsem, že nám musí nějaká část chybět, protože celá konstrukce byla geniálně zabalena do úzkého dlouhého balíku. Naštěstí se ukázalo, že žádný kus nechyběl. Můj muž konstrukci sestavil a kovové nožičky vtloukl do země palicí. Ten den tím práce končila.

Fáze 2. nákup

Došla jsem s dcerami do Obi. Koupila jsem si zahradnické rukavice (které jsem pak vlastně vůbec nepoužila), lopatku, aloe vera (líbí se mi!), tři pytle substrátu pro pěstování bylinek a textilii, kterou jsem hodlala použít na dno konstrukce. Ukázalo se, že rozměry nejblíž velikosti mého malého plánovaného záhonu nebyla žádná textilie s normálním názvem „mulčovací textilie“ ale pouze „textilie na hrob“. Když mi ale prodavači potvrdili, že funkci to má stejnou, tak jsem si vzala textilii na hrob a šla jsem k pokladně. Víc jsem toho nepobrala. Ještě jsem musela dceři vysvětlit, že toho sádrového ptáčka za stovku teda rozhodně kupovat nebudu (ale tajně jsem tam zatoužila po kachně za dvě stovky. Ale ovládla jsem se!). 😀

Fáze 3. Drž textilie, drž!

Nůžky, lepící páska a textilie. Klekla jsem si k tomu a posouvám, stříhám, umisťuji textilii do zamýšlené oblasti. Lepím po straně páskou, která, jak si brzy uvědomím, moc nelepí. Už je mi to ale fuk!

Fáze 4. Sem tam s kolečkem a lopatou

Sluníčko pálí, ale to neřeším. Lopatou hážu překatrovanou hlínu do kolečka a přesouvám do konstrukce s textilií. Pár koleček a konstrukci mám naplněnou do tři čtvrtin hlínou. Přisypu tři pytle s bylinkovým substrátem a lopatou a hráběmi lehce prohážu a zarovnám. Dojde mi, že ještě potřebuju alespoň čtyři pytle substrátu ke spokojenosti své a snad i spokojenosti bylinek. Chci sázet!

Fáze 5. Pátrám po záhadném, ale vyhlášeném zahradnictví ve Smrkovicích

Manželova mamka mi doporučila zahradnictví ve Smrkovicích. Krásné sazenice bylinek, slušný výběr, za pár korun. Ale na internetu to nějak nemůžu najít. Vydávám se ale nadšeně hledat záhadné zahradnictví a cítím se natěšeně. Zajedu po cestě ještě jednou do Obi a dokoupím čtyři pytle substrátu. Pokračuji v cestě a najdu ten krásný statek s koňmi, který jsem jednou zahlédla, když jsme jeli s manželem na výlet na kolech. To je zajímavé, říkám si, myslela jsem, že je někde úplně jinde! Takový já mám smysl pro orientaci. Kupodivu ale zahradnictví najdu a vyskočím i s dcerami z auta.

Nejsem si jistá, jestli neparkuju špatně, moc místa pro auta zde není. To je ale fuk, když tak někam poodjedu, když to bude vadit. Ale nikomu to nevadí. Zahradnice za provizorní kasou má v očích jiskřičky, když vidí, jak zamilovaně vytahuji sazeničku meduňky, sazeničky tymiánu, rozmarýnu, oregana, bazalky a poslední pažitky. Nejprve ji poprosím o jeden papírový podnos, pak o druhý. I to je málo, starší dcera nese tři bazalky v rukou. Zaplatím (skutečně krásné peníze) a v autě strategicky přendám bylinky tak, aby se jim převozem nic nestalo. Po vzoru Terminátora si říkám: Já se vrátím!

Fáze 6. Sypu, sázím

Dosypu substrát, lehce ho promísím s vrchní vrstvou, co už tam je a jdu sázet. Nejprve si položím bylinky v plastových kelímcích tam, kam je chci zasadit. Teď je ještě čas s tím trochu čachrovat, než se rozhodnu pro finální umístění a jdu vyjímat sazeničky, dělat jamky a sázet. Nemám v tom žádný velký řád, jen dávám stejné druhy k sobě a nechávám dost místa, aby se bylinky mohly rozrůstat. Doufám.

Ke každé bylince přihrnu trochu substrátu, přimáčknu prsty a pokračuji dokud nemám hotovo. Nakonec vezmu hadici, že záhon zaliji, ale po počátečním boji s hadicí volím konev. Chci, aby bylo v půdě dost vody, ale nechci si proudem z hadice vytrhat sazenice ven. A když zjemním proud z hadice, tak mi zase přijde, jako by se na záhon nedostalo dost vody. Ale co, já si poradím!

Fáze 7. Kochám se a vysvětluji psovi pravidla

To je krása, říkám si a fotím a fotím. A posílám a posílám. Všem. Mamce, babičce, manželově mamce… Mám takovou radost! Děkuji manželovi. Happy důrazně vysvětluji, že jak mi vleze do záhonu, tak už nikdy nedostane svoje milované piškoty a hračky! Je to fuj! Nesmíš! Fůůůůůůj! Přijde mi, že Happy chápe, protože odchází dětem sežrat křídy, se kterými si kreslí na terase a ani je nenapadne uklidit je. Myslím, že můj krásný záhon plný voňavých bylinek je Happy u pr… pravé tlapky.

A za to jsem opravdu moc ráda!

Také by se vám mohlo líbit...

Žádné komentáře

    Přidat komentář

    Sdílet na Pinterestu

    Sdílej