Krátce před Vánoci jsem sehnala úžasný vánoční stromeček. Doma jsme ho postavili v obývacím pokoji a s dětmi jsme ho nazdobili. Ukázalo se, že stromeček je tak mohutný, že ozdoby, které jsme měli nachystané z dřívějška, nestačí. Musela jsem sednout do auta a jet shánět víc ozdob.
Začala jsem v Obi, kde jsem sehnala dvě balení malých fialových koulí a jedno balení velkých zlatých, všechny z plastu. S malými dětmi jsou plastové koule nejlepší, ačkoli je těžké sehnat takové, co jsou hezké. Musím říct, že už jim tam toho moc nezbylo v době, kdy jsem přijela. Pak jsem jela do Pepca. Našla jsem několik sad plastových koulí a malé krabičky s ozdobami ve tvaru hvězdiček, šišek či bubínků. Při cestě ke kase jsem narazila na štendr s dětskými šaty. Byly to vyloženě princeznovské šatičky, růžové a modré. Vzala jsem pro každou dceru jedny, zaplatila a jela domů dozdobit stromek.
Šaty měly velký úspěch. Holky se do nich hned nasoukaly a běhaly po bytě, klaněly se a dělaly piruety. Teprve po nějaké chvíli jsem si všimla cestičky ze třpytek. Celé šaty bohatě pokrýval jemný prach ze třpytek. Ale kolik tam toho muselo na těch šatech být, když jsem měla celý byt zanesený silnou vrstvou všudypřítomných třpytek! Tak jsem začala zametat. Pak vytírat. Když podlahy uschly, začala jsem luxovat. Třpytek ubylo, ale pořád se to všude třpytilo. Přešla jsem ke gauči. Gauč se třpytil taky. Než jsem přiložila ústí hubice k potahům, napadlo mě, že třpytky jsou sváteční a já bych to měla nechat být. Vždyť co vypadá svátečněji, než když od vás odchází návštěvy se třpytivým zadkem, no ne?
Začala jsem luxovat. Návštěvy, které jsme pak měly, říkali, že ty třpytky na podlaze vypadají, jako že je tam máme schválně. Aspoň, že už jich nebylo tolik. Ukázalo se, že i třpytky mají své místo a čas. A je pravda, že málokdy jsou příhodnější než na Vánoce!
Pořád se to u nás třpytí, i když už jen sem tam. Je to svým způsobem krásné, kouzelné, pohádkové. Krásné a třpytivé svátky vánoční i vám!
Žádné komentáře