Poslední knihkupectví – recenze historického románu z období druhé světové války

Až budete hledat něco ke čtení, něco v čem se vyobrazuje láska ke čtení a válečné prostředí, sáhněte po Posledním knihkupectví. A teď vám řeknu proč.

Anotace nakladatele

Grace Bennettová přichází v srpnu 1939 do Londýna a sní o novém začátku. Skončí ale jako pomocnice v malém zaprášeném knihkupectví. A to je problém – obchodu sice rozumí, jenže na čtení zatím nikdy neměla čas. Pak jí jeden milý mladý muž představí Hraběte Monte Christo a je z toho láska. Grace dočista propadne knihám a příběhům, které ji odvádějí od stále hrozivější situace. Muži odcházejí do války a mnozí se už nevrátí, děti jsou evakuovány na venkov a z nebe padá zkáza, která obyvatele připravuje o domovy, obživu i blízké.

A když jednou v krytu vyděšená sousedka požádá Grace, aby četla nahlas, stanou se z toho pravidelná setkání s příběhy, která pokračují v prostorách knihkupectví. Z posluchačů se stanou přátelé, které spojuje nejen útěcha nacházená v síle slov, ale také ochota podat pomocnou ruku a nenechat druhého padnout.

Můj názor

Váhala jsem. Knihám s válečnou tématikou se tak nějak vyhýbám. Četla jsem jich pár během studií na střední škole a mnohé mě zasáhly natolik, že jsem dospěla k názoru, že vědět stačí, ale deptat se tím víc nemusím. Raději mám veselé a vtipné knihy. Udělat ale občas výjimku je skvělé. Nebát se zkusit zase trochu vyjít z komfortní zóny. A v případě knihy Poslední knihkupectví svého rozhodnutí rozhodně nelituji.

Příběh byl krásně napsaný, autorka i překladatelka vybraly nádherná slova a knížka se výborně četla. Spoluprací těch dvou (autorky a překladatelky) vznikl nádherný příběh, který každou scénu tak úžasně popsal, že se mi zdálo, jako bych místo čtení knihy sledovala film. Navíc mě potěšila neobvyklá slova jako “zaškrundalo”. 😀

Ať už šlo o popis vysněné práce v obchodním domě, popis kouzla čtení knih nebo popis válečného prostředí a dění, byla jsem vtažena do příběhu a s úžasem ho prožívala. Brutalita doby a událostí se mísila s elegancí ve vzhledu i chování, na které si potrpěly dámy i pánové té doby. Bombardování střídalo ticho v uličkách knihkupectví. A navíc –  ještě jsem nečetla hezčí popis toho, jakou krásu přináší knihy do čtenářova života. Musela jsem v tom případě souhlasit s každým slovem.

O knize Poslední knihkupectví

Knihu Poslední knihkupectví napsala Madeline Martinová a přeložila Marcela Nejedlá. Kniha má pevné desky a papírový barevný přebal. Obsah je rozdělen do 21 kapitol, epilogu a poděkování, celkem má kniha 304 stran. U nás ji vydalo nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis, kterým tímto za výtisk velice děkuji.