Jak jsme s dcerou navštívily Cirkus Prince

Chtěla vzít dceru poprvé do cirkusu. A tak, když přijel do Písku cirkus Prince, jsme ho šly navštívit. Když jsem to počítala, zjistila jsem, že já byla v cirkusu nejméně před osmnácti lety! Byla jsem tedy také zvědavá, co nás vlastně čeká. Všudypřítomné plakáty lákaly na cvičeného lachtana, ale jinak jsem si o programu nic dopředu nezjišťovala.

V tiskárně ve městě jsem pár dní předem viděla vytištěné letáčky se slevou na vstupenky do cirkusu. To jsem ještě nepřemýšlela o tom, že tam dceru vezmu. Ale když jsem se rozhodla, vydala jsem se do města právě pro slevový letáček, protože jak se říká, dobrá hospodyňka přes plot i pro pírko skočí. Když mi ale řekli, že letáčky už nejsou, moc velkou radost jsem neměla. Vstupenky stály do lóže cca 500 korun, dohromady za mě a dceru.

Začátek byl v 17.30, my dorazily skutečně na poslední chvíli. Stan byl téměř plný. U jeho vstupu stál stroj na cukrovou vatu a hned naproti stroj na popcorn. Ale nebyl čas, tak jsme se usadily a sledovaly program. Musím přiznat, že mi přišla manéž nějaká menší. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem vyrostla já nebo to byl menší cirkus. Celkový dojem no… Já bych to nedokázala. Cirkusáci žonglovali, všelijak balancovali, věšeli se do výšky na houpačky a za dlouhé stuhy. Nechyběl ani přiměřeně legrační klaun a staré známé mučení publika. Myslím, že vybraný tatínek na rozdíl od dětí do manéže jít až tak moc nechtěl, i když si vedl s tou obručí dobře. Rozhodně lépe než bych si vedla já, to je jasný.

To hlavní, co mám na cirkusech ráda já, jsou zvířata. Cirkus Prince má zebry, velbloudy, cvičená prasata, holuby, oslíky a již zmíněného lachtana. Prasata se klouzala po klouzačce, zebry, oslíci a velbloudi spíš tak velbloudili po manéži, otáčeli se a stoupali si na stupátka. Dvě účinkující vystupovaly s holuby. Měly nádherné kostýmy, tak jak se na cirkus sluší a patří. Ale holuby jim párkrát zmateně ulétli jinam, než bylo plánováno. Z té skříně, co vypadala jako gril ve tvaru mušle, je dámy vytahovaly docela necitlivě, vždycky je tam tak draply (bylo znát, že to dělají často) a vytáhly je ven. Pak je dávaly na různé kolotoče, kterými točily a holuby se na nich snažili udržet tak, že balancovali a mávali křídly. Podle mého názoru by se tohle číslo mohlo klidně vypustit nebo alespoň nějak vylepšit.

Lachtan vypadal dobře, to je takové méně tradiční zvíře a tak jsme ho všichni hltali očima. Všelijak mával, vydával skřeky, na něco vylézal a něco přelézal, zvedal zadní část těla do vzduchu a byl u toho jak se patří rozkošný. Nedivím se, že na něm staví cirkus svoji propagaci.

O pauze jsme navštívili cirkusovou zoo, za třicet korun na osobu, aby jsme viděli zvířata, která jsme už viděli. Jinak to říct nejde. Navíc tam bylo akorát roztomilé mládě velblouda. Protože jsem chtěla, aby si to dcera maximálně užila, koupila jsem jí vatu a nechala jí povozit na kolotoči (ano, vozí si sebou minikolotoč). Vata stála padesát korun a byla poloviční než ta, co jsme koupili před dvěma týdny na píseckých slavnostech (a ta stála 40 korun). Já vím, samozřejmě nějak se vydělat musí, vždyť cirkus má plno zvířat a pár lidí a všichni potřebují jíst. Ale příště si musím pamatovat jednu věc! Vždycky nosit na akce, kde hrozí že budu dceři kupovat cukrovou vatu, vlhčené ubrousky.

Pořád myslím, že vzít dítě na cirkus jednou za rok, je dobrý nápad. Cirkusové prostředí je kouzelné, zvláště pro děti, které ještě nemají ten kritický pohled na věc. Děti si umí víc užít tu show, krásné zářivé a třpytící se kostýmy, pózy, cvičená zvířata a žongléry. Pro děti je to místo, které voní popcornem a pilinami a kde je baví praštěný klaun s velikááánskými botami a červeným nosem. Žádné dítě by o tento zážitek nemělo přijít. A pokud chcete vzít dítě na opravdu pořádný cirkus, zajeďte si do Prahy, na nějaký ten veliký, kde mají zvířata jako medvědy a slony. Když ale nechcete až do Prahy, klidně zajděte do menšího cirkusu, malým dětem to obvykle stačí.