0
Doporučené Návody Ostatní

Vyrábíme pečeť

Pečeť má pro mě zvláštní kouzlo. Nejen, že je to závan časů dávno minulých, ale její výroba je zábavná, zajímavá a výsledek může být výjimečný. Představte si, že s pečetí ozdobíte třeba nějaký dopis, hned mu dodáte neobyčejné kouzlo a z obyčejného dopisu uděláte “hogo fogo” originální psaní, které je z části malým uměleckým dílkem.

O pečetění jsem si zjistila řadu informací, zkusila různé vosky, zjišťovala, jak pozlatit vyražený motiv a jak nechat správně roztát vosk. O všechny tyto informace se tady a teď s vámi ráda podělím.

Vosk

Někdo vyrábí pečeť za pomoci tavící pistole, já však nejsem majitelem této vymoženosti, proto jsem se spíš zajímala o vosk ve tvaru “zašpičatělé” tyčinky nebo granulí. U tyčinek jsem si omylem objednala ty, které nemají knot jako svíčka, takže jsem strávila nepříjemnou chvíli snahou kus odkrojit (a to se mi příliš nedařilo). Když jsem tyčinku držela, tak jak je, nad plamenem svíčky, vosk mi svíčka očoudila a ušpinila, vosk kapal pomalu a po troškách a nedařilo se mi dosáhnout kýženého výsledku. Mnohem lépe jsem si ale vedla při použití granulí, které se tak staly mým oblíbeným používaným produktem. Na jednu pečeť vám stačí tři až čtyři granulky (já ráda používám čtyři, aby pečeť měla výraznější okraj). Pečetící vosky najdete všude možně, já nakoupila ty své na eshopu krasopiska.cz, kde můžete koupit nejen granulky jedné barvy, ale také různé kombinace, když chcete například zkusit výslednou pečeť mít v luxusně vypadajících hnědých, zlatých a stříbrných tónech. U vícebarevných variant ale varuji, některé vyražené motivy se v nich na pohled ztrácí. Jako novinku eshop nabízí také vosky ve tvaru maličkých srdíček.

Vosky se prodávají ve všech možných barvách a odstínech, existují také metalické odstíny. Do tavné pistole můžete také použít průhledné lepidlo (pečetní tyčinky), které vypadají také zajímavě.

Další náčiní

Abych granulky vosku dobře rozpustila, používám speciální lžičku na tavení vosku, čajovou svíčku a nově mám také stojánek. Pak už potřebujete jen pečetní razidlo  s nějakým krásným a vhodným tvarem nebo motivem a rukojetí a dopisní obálku nebo něco, na co budete chtít pečeť přichytit. Do pečeti můžete také zakombinovat ozdobnou stužku nebo třeba pár snítek hezké sušené kytičky. Já dělám pečetě navíc ještě na velké plastové podložce, kterou si položím na stůl, a která chrání stůl před případně nechtěně rozlitým voskem. Navíc jsem zjistila, že lze vytvořit i pečeť přímo na této podložce a odloupnout ji, pro jakékoli pozdější použití.

Jak vytvořit pečeť

Je to tak snadné, že jsme to dnes zvládly i s mojí čtyřletou dcerou. Začneme tím, že si připravíte stůl, odstraníte vše, co by mohlo začít hořet a svážete si vlasy do culíku. Hotovo? Dobře.

  • Nachystejte si veškeré náčiní.
  • Našroubujte si vybrané pečetidlo k rukojeti (mám několik vzorů (pečetidel) z různých míst a kupodivu se mi všechny naštěstí dají našroubovat na jednu rukojeť, jupí!
  • Teď si nachystejte čajovou svíčku a sirky, vyberte si tři až čtyři granulky vosku a vložte je do lžičky.
  • Nachystejte si dopis nebo to, na co budete vosk lít (a pečeť vyrábět).
  • Zapalte si čajovou svíčku.
  • Držte lžičku s voskem nad plamenem, já mám nově stojánek, takže pokud jej máte, odložte lžičku na něj, ale nespouštějte ze lžičky oči,
  • Nechte vosk rozpustit, zatím si nachystejte obálku nebo to, na co vosk nalijete. Můžete nachystat i něco, co chcete voskem na obálku přichytit, například kytičku, provázek nebo mašli, ale nemusíte samozřejmě použít vůbec nic.
  • Rozteklý vosk nalijte na požadované místo, nechte pár vteřin odpočinout a pak přitiskněte pečetidlo. Nechte na místě dalších několik vteřin, aby vosk ještě více vychladl a motiv se do něj dobře “obtiskl”.
  • Pečetidlo odstraníme a voila! Pečeť je hotová.

 

Něco navíc

Jestli jste hračičky jako já, možná budete chtít vyražený motiv na pečeti ještě více zvýraznit. Před časem jsem viděla video, kde někdo mistrně zvýraznil vyražený motiv zlatým fixem. Začala jsem se pídit po tom, jaký fix lze pro podobné účely použít, bohužel se ale tyto informace velice těžko hledají. Ochotně mi ale poradila majitelka eshopu Krasopiska.cz Hanka, která má v této oblasti již bohaté zkušenosti. Díky ní teď vím, že na zlacení motivu se dají požít například metalické prášky na zlatění (ty jsem ještě nezkoušela) nebo zlatý fix na olejové či lihové bázi (jsou prý pro tento účel lepší než ty na vodní bázi). Pečeť pak prý již není třeba nijak dál zafixovávat. Já použila zlatý fix (Pen Touch Sakura Medium lihový fix 1 mm zlatý), se kterým se docela dobře pracuje a opravdu se po zaschnutí nestírá.

Zatím se mi daří dělat pečeti vcelku snadno a bez obtíží, může se ale stát, že razidlo půjde hůř odlepit od pečetního vosku. Pro takové účely se dá zakoupit tak zvaná separační poduška, která by měla zabránit tomu, aby vosk zůstal na razidle. Když kovové razidlo nejprve přiložíte k podušce, přilne na něj tenká vrstva filmu, která zabrání přilnutí vosku k pečetidlu. Pořídila jsem si ji, ale zatím jsem neměla potřebu ji použít.

Po použití s malým odstupem (lžička by měla být teplá, nikoli horká) lžičku od vosku očistěte hadříkem nebo papírovým ubrouskem. Studená lžička se studeným voskem se čistí špatně, teplá se čistí lépe, ale opakuji, dejte si velký pozor, aby nebyla horká.

Upozorňuji, že pracujete s ohněm, buďte proto velmi opatrní na oheň, riziko požáru i riziko popálení nejen o oheň samotný, ale i o rozpálené části (pozor na vosk, pozor na pečetidlo, pozor na stojánek a tak podobně). Dejte si zkrátka na vše pozor. Oheň ze svíčky uhaste okamžitě po roztavení vosku poslední plánované pečeti, kterou v tu chvíli vyrábíte. Nenechávejte v blízkosti svíčky nic hořlavého.

Přeji příjemnou zábavu. 🙂

Také by se vám mohlo líbit...

2 Komentáře

  • Odpovědět
    Filip
    2.5.2022 at 14:38

    Pečetní vosk NEMÁ mít knot, a už vůbec nemá jít o nějaké granule! :-)))

    Práce s pečetním voskem vyžaduje učení.

    Pečetní vosk se dá normálně koupit v papírnictví za cca Kč 30.00 – Kč 40.00 za “štangli” (někd prodávají jenom celá balení, je jich v něm 10 ks), a je jedno, jestli jde o tzv. pečetní vosk poštovní, nebo bankovní. Poštovní je kvádr, bankovní půlkruh, složení se liší, ale použít jde obojí, osobně používám bankovní.

    K pečetění budeš potřebovat svíci, vhodnou podložku, pečetidlo a pečetní vosk. A křesadlo, zápalky, nebo zapalovač, samozřejmě. Zapálíš svíci, uchopíš štangli vosku do pravé ruky (nebo levé, jsi-li levák) a její konec přiblížíš těsně nad plamen svíce. A pomalu otáčíš, a otáčíš, a otáčíš, až kus toho pečetního vosku získá tekutou konsistenci – právě tak, že za chvíli by začal kapat. V tu chvíli přemístíš konec na místo dopisu, balíku etc., kde chceš umístit pečeť, přiložíš a krouživým pohybem nahoru odtáhneš. Ta tekutá část vosku zůstane na papíru. Znovu umístíš štangli nad svíci, a celý postup opakuješ tak dlouho, až bude na pečetícím místě dostatek vosku, aby bylo lze s to otisknout celý typář pečetidla.

    Zní to banálně a banální to je. Za předpokladu, že to umíš.

    První věc je, že se musíš naučit trefit ten správný okamžik, kdy je vosk tekutý, anžto v opačném případě buďto pokapeš svíci, stůl (podložku) a ještě celý dopis / balík, a nebo vosk sice tekutý bude, avšak jakmile ho přiložíš na pečetící místo, nepodaří se ti jej odtáhnout, zůstane ti ta “kláda” trčet z papíru a – v lepším případě – tam po ní zůstane jenom flek, v horším případě jí urveš i s kusem papíru.

    Druhou věcí je se naučit, jak velký kus vosku umístit nad svíci. Protože umístíš-li ho málo, začne velmi rychle kapat. Umístíš-li ho hodně, rozteče se Ti velký kus, který ale potom bude na papíru chladný, třeba i tak chladný, že do něj nepůjde otisknout typář pečetidla.

    Třetí věcí je se naučit pracovat tak rychle, aby vosk zůstal tekutý po celou dobu, než se podaří vytvořit potřebnou velikost. V opačném případě se musí vosk sloupnout a začít znovu. No, u kartonu či lepenky to problém není, ale z ručního papíru ho nedostaneš bez poškození!

    Pokud otiskneš pečetidlo do vařícího vosku, rozstříkne se do okolí, a i když nějakou dobu počkáš, nemusí se Ti podařit pečetidlo odejmout bez toho, aby na něm zůstalo kus vosku. Velký problém, pokud pečetíš gumovým razítkem!

    Pokud se pečetní vosk, např., zahřívá zapalovačem nad místem pečeti, ano, bude velmi rychle kapat na místo, ale 1. ty kapky mohou chytnout, a s tím může chytnout i papír, a od něho …, to je asi jasné, 2. změní se konsistence výsledné pečeti, pečeť bude vařící a velmi rychle tuhnout, takže buďto tam otiskneš pečetidlo, pečetní vosk se rozcáká a v “ideálním případě” ještě kus vosku zůstane na pečetidle, nebo bude povrch – relativně rychle – tuhý, jako sama doba, a otiskneš do něj leda tak prd a 3. pečetní vosk, taky, pustí ze sebe nějaké tuky, a tím degraduje klidně i celý dopis. Nejsem zdatný lučebník, neumím to pregnantněji popsat, anžto absolutně netuším, co za chemické pochody v tom vosku probíhají, ježto to způsobují.

    To samé platí pro nějaké “granule” a podobné nesmysly. Nejde ani tak o granule. Z každé tyčinky pečetního vosku zůstane 3 – 4 centimetry, které prostě nelze využít. Tak jsem kdysi zkoušel, v plechovce ve vodní lázni, ty zbytky roztavit a nalít do formy. Jde to, ale výsledná kláda nemá úplně shodné vlastnosti, jako původní vosk. Buďto dřív kape, nebo naopak se nechce roztopit, prostě a jednoduše, ve vosku zahřátím proběhnou nevratné chemické reakce, čímž se změní jeho složení. U těch “granulí” jde spíš o to, že nahřeješ-li je nad plamenem v nějakém žufanu, bude výsledná masa vařící.

    To, co píšu, platí pro normální pečetní vosk z papírnictví, tj. bankovní, poštovní i tzv. dámský (nevím, jestli se to ještě vyrábí – byla to krabička, a v ní šest pečetních vosků různých barev, ale byl drahý, tak jsem ho koupil snad jednou za život, a nějaká ta desítka roků už to taky je, ale jsem jist sobě tím, že Tobě by se líbil) prodávaný u nás. Ještě před sto roky obsahovaly různé lučební rukověti kolem 20 – 30 návodů na výrobu různých pečetních vosků, takže není řečeno, že americký, nebo třeba německý, pečetní vosk bude mít vlastnosti mírně odlišné.

    Původní sensus pečetí byl v tom, že lenní páni byli negramotní, a i když byli poněkud částečně gramotní, podpis bylo, v té době, snazší falsifikovat, než otisk typáře pečeti. Písmoznalectví je relativně moderní, za soudní důkaz bylo uznáno až v době vlády Jeho Nejkřesťanštějšího Veličenstva Louie XIV., krále Francie a Navarry, a i potom trvalo, než to začalo být běžnou praxí u evropských soudů.

    Samostatné obálky, k balení dopisů, jsou záležitostí až roku cca 1830, takže taky nic extra starého, a do té doby nebyl moc jiný způsob, jak zajistit uzavření dopisu, než pečetním voskem. I po rozšíření obálek bylo jednodušší, trvanlivější a bezpečnější pečetit voskem, než lepit nějakým klihem, či něčím podobným. V dnešní době se u dopisů pečetění stává obsoletní, bezpečnostní obálky udělají lepší službu, což však neplatí pro balíky, balík převázaný pevným motouzem, jehož konce jsou hodně zauzlovány a opatřeny řádnou a bytelnou pečetí, je pořád nejlépe zajištěný balík. Proto pečetíme méně, ale pečetíme stále! 🙂

    • Odpovědět
      Bára
      15.5.2022 at 7:09

      Tak takhle obsáhlý a informativní komentář jsem dostala poprvé a moc za něj děkuji! Vždycky je fajn se dozvědět něco víc. Člověk se pořád učí 🙂

Přidat komentář

Odebírejte newsletter a dostanete upozornění na každý nový článek 

Přihlášení bylo úspěšné.

Sdílet na Pinterestu