0
Rodina

Zase trochu rozvíjím svého uměleckého ducha

Máme doma klávesy. Protože jsme v bytě, byly klávesy jediná možná volba. Jsou krásně skladné, nezaberou příliš místa a dají se položit… no třeba klidně na jídelní stůl, když k nim nemáte nožičky. Naše klávesy jsou jednoduché a kouzelné. Neumí štěkat, ani podobné zbytečnosti, umí jen výborně napodobit zvuk skutečného piana. Vynikají dynamikou kláves, přístupem na sluchátka (výborná věc, zvláště v bytě, kde nechcete nikoho rušit), je k nim možné připojit pedál a mají samozřejmě i stojánek na noty.

Já se učila hrát jako dítě, pak jsem ale dlouho nehrála a začalo mi to chybět. Když jsem po letech usedla ke klávesám, došlo mi, že jsem zapomněla hodně i z těch základů, které jsem se učila. Nebyla jsem si jistá s akordy, prstoklad mi dělal potíže, prsty vyšly ze cviku. Včera večer se ale stalo něco úžasného. Vzali jsme si s manželem tyhle klávesy a počítač, a našli jsme si na youtube jeden z takových těch návodů, jak hrát na piano. Byla to moderní písnička, melodie z jednoho filmu, hra pro jednoho (akordy a malodie). A tak jsme si udělali noční hudební chvilku, manžel, který se na piano nikdy neučil hrát, obstojně hrál levou ruku (akordy) a já se pokoušela zvládat pravou (melodii). Myslím, a přiznávám to nerada, že si dokonce vedl asi lépe než já. Kupodivu nám to dohromady hrálo dost dobře a navíc to byla romantika jako hrom!

Takže jestli si chcete udělat speciální rande, zkuste si s manželem nebo přítelem zahrát spolu na nějaký hudební nástroj. Je to prima zábava, zušlechťuje to ducha a třeba vás to i sblíží na jiné úrovni než jste zvyklí 🙂

Také by se vám mohlo líbit...

Žádné komentáře

    Přidat komentář

    Sdílet na Pinterestu

    Sdílej