Včera nám začaly prázdniny. Středečním převzetím vysvědčením a bouchnutím dvířek od skříňky žáci a studenti ukončili svůj nedlouhý pobyt ve školních lavicích a radostně uvítali začátek prázdnin. Učitelky přešly do prázdninového režimu a s darovanými kyticemi si každá otevřela malé květinářství. Já zapsala do svého kalendáře všechny výlety, tábory, návštěvy a plány a zvýraznila je barevnými fixy. Jsme připraveni.
Zítra odjíždím s dcerami do Prahy. Je to víceméně jen na skok, uvidím se s babičkou, mamkou, ségrou a jejími dětmi (takže s mamkou a jejími dětmi a dětmi jejích dětí…), zaútočíme na Marks and Spencera, při troše štěstí i na Sephoru, možná se dokonce povozíme na parníku. Mám ještě jeden jasný plán – navštívit cukrárnu U myšáka. Tradiční cukrárna prošla před lety modernizací a z jejich fotek na Instagramu se mi už nějakou dobu sbíhají sliny. Je to jasný, tam prostě musíme zajít. Ne, že by ženským a jednomu malému hochovi někdo mohl zabránit v návštěvě místa s dortíky a cukrovinkami. Ten dotyčný by neměl nejmenší šanci. 😀
To mi připomíná dnešní návštěvu nové zubařky. Od své staré (která je vlastně mladá) jsem odcházela nerada, ale vzhledem k tomu, že vždy jezdím s manželem a dcerami k jejich zubařce, není důvod, abych si tam rovnou nenechala zkontrolovat chrup také. Rodinná akce, znáte to. Nová paní zubařka převzala kartu a okamžitě mi dala termín… na druhý den. To jsou fofry.
Asi pět posledních návštěv mé “staré” zubařky trvalo vždy asi pět minut. Přijít, sednout si, otevřít, prohlédnout, poťukat, profouknout, aha, aha, tady trochu plaku, áááá hotovo. Můžete jít. Po tom, co jsem začala používat sonický zubní kartáček jsme to stáhli na minuty čtyři, protože nebyl ani plak.
Došlo mi, že dnešní návštěva u nové zubařky může dopadnout dvěma způsoby, buď to bude dobrý a potvrdí, že moje super krátké návštěvy u staré zubařky byly tak rychlé kvůli mým úžasným zubům a nebo to bude katastrofa a zjistím, že krátké návštěvy byly kvůli špatné zubařce, která moje zuby nechtěla řešit nebo neuměla najít kaz😀. Ale dopadlo to skvěle, nejen že mi zuby paní zubařka pochválila, ale také mi řekla, že vypadám jako podstatně mladší holka a že až pak jí došlo, že jsem máma od dvou dětí. To vyvolává otázku, jak by vlastně měla máma od dvou dětí vypadat, protože tohle podivné přirovnání neslyším prvně. Ale co, byla jsem pochválena, darovanému koni na zuby nekoukej a tak podobně. Ještě mi paní doktorka navrhla, že až budou děti větší a já budu mít “čas na sebe”, tak bychom mohly nechat vytrhnout spodní moudráky. Jen tak, preventivně. Takže až budu mít “čas na sebe”, tak nepojedu do lázní, ani na kurz malování v plenéru, já si půjdu lehnout nějakému chirurgovi pod pilku, protože ty moudráky se krčí hrůzou z velké části schované v dásních a nechám si vykuchat ven dva zuby. A pak budu psát a psát (protože nebudu moct mluvit) a nebo spát a spát (pod vlivem prášků na bolest). Ale když budu vzhůru, můžu se cpát a cpát zmrzlinami, na to si vzpomínám, když mi vytáhly moudráky horní. Ale to byl zubař a ty moudráky byly vyrostlé, takže tam asi bude jistý rozdíl.
Všem vám přeji nádherné prázdniny, pohodové léto a sejdeme se tady brzy, u nového článku. Ahóóój!
Žádné komentáře