Tak jsem se dostala zase za kulturou. Tentokrát na vernisáž mého bývalého učitele, vynikajícího akademického malíře, pana Jiřího Řeřichy.
To se mělo tak. S mojí kamarádkou jsme nedávno zjistily, že právě skončila výstava dalšího našeho bývalého učitele, pana Pavla Kocha. To nám uteklo o vlásek a byla to škoda. Protože se s kamarádkou znám právě ze školy, kde nás tito učitelé učili, tak když jsme se dozvěděly o nadcházející vernisáži pana Jiřího Řeřichy, domluvily jsme se, že tu už neprošvihneme.
Měly jsme štěstí, protože nás učili samí skvělí výtvarníci. Vedle pana Jiřího Řeřichy a pana Pavla Kocha to byli také pak Milan Kohout a pan Dalibor Říhánek. Takže samá esa 😀
Na škole jsme měli mimo jiné pana Řeřichu, Říhánka, Říhu a paní Říhovou. Je to jako básnička pro děti na logopedickém kroužku :D.
Písek je na kulturu bohatý, je to krásné město, které podporuje fantazii a kreativitu.
Ale zpět k vernisáži. Zahájení se ujala další naše dřívější paní učitelka, paní Englichová. Měla moc hezkou řeč, ve které shrnula témata, kterými se pan Řeřicha zabývá. A pak nám také soukromě vyprávěla, jak intenzivně pan Řeřicha maluje. On je skutečný malíř, malování je pro něj nejen prací, ale také zábavou, což znamená, že maluje téměř neustále. Na výstavě byly jen obrazy, které prý dosud nevystavoval, a bylo jich hodně. Mě osobně se jeho díla líbí. Líbí se mi divoká barevnost a silné vrstvy. Líbí se mi, že nejlépe poznáte, co na obrazu vlastně je, když si trošku poodstoupíte. Ale ty barvy! Ty barvy to u mě vyhrály. Z některých obrazů, jako by šlo světlo, když použil tmavší barvy po okrajích a podstatně světlejší v prostředku. Také kombinacemi různých barev a odstínů. A ta krásně červená… No paráda. A nebyly to jen obrazy malované olejem, domnívám se, že jsem viděla i olejové pastely a byly tam také grafiky.
Téma nebylo jednotné, obrazy často ukazovaly rodinu (umělci se narodila vnučka a na jeho tvorbě je to jednoznačně znát), také zde byla řecká mytologie (Hydra, Prometheus, Kyklopové…) nebo příjemné obrázky z běžného života (hospodské výjevy, výjevy z dovolené, kočky…). Bylo, na co se dívat. Pana Řeřichu na vernisáži doprovázela rodina, kolegové z dřívější práce a přátelé. Byla to krásná vernisáž a doufám, že pana Řeřichu čeká ještě spousta namalovaných pláten a potištěných papírů, protože má světu kultury opravdu co nabídnout.
Součástí bylo také pěkné občerstvení, o které se postarala manželka výtvarníka, s vínem. Uznávám, že hodnotit něčí umění se sklenkou vína je takové… no řekněme noblesnější 😀 Výstavou takhle se sklenkou vína korzovala další moje kamarádka, také maminka, která si viditelně chvilku pro sebe, se sklenkou vína a kulturním programem, velice užívala. Já jako řidič jsem měla víno zapovězeno. Tak třeba příště…
Dovolila jsem si přidat obrázky ze stránek jiri-rericha-cz.webnode.cz a allevents.in, obrazy ze současné písecké výstavy si budete muset prohlédnout sami 🙂
Akorát nechápu, že jsem nenašla zmínku o výstavě na stránkách Sladovny, možná jsem to přehlédla nebo by potřebovali informace na stránkách aktualizovat.
Žádné komentáře