0
Domácnost

Vyklízení a uklízení

Budeme se stěhovat. To je jeden z důvodů, proč jsem se podívala na všechno, co vlastně vlastním. Pečlivě. Když se chce člověk stěhovat, snaží se, aby si sebou nebral zbytečně věci, které vlastně ani nepoužívá nebo nechce. Je potřeba si ulehčit budoucí stěhování tím, že vrátím půjčené věci a daruji nebo prodám věci, které nepoužívám.

A protože slovo vyklidit nemá daleko od slova uklidit, zaměřila jsem se na obojí. Nejprve na to vyklízení. To by ostatně mělo předcházet každému správnému uklízení. Pro tyto účely jsem začala způsobem pro mě zcela typickým – půjčila jsem si knížku. Konkrétně Zázračný úklid od Marie Kondo. Tato paní, které vypadá na fotkách pořád jako velmi mladá slečna, ohromila a inspirovala lidi po celém světe svým způsobem uklízení. A vyklízení. Její kniha je světový bestseller a pro mě nazrál čas, abych si ji přečetla.

Zázračný úklid od Marie Kondo

Zaujal mě její přístup. Na rozdíl od autorky nemám od dětství nekonečnou touhu uklízet, vyhazovat a organizovat, nenacházím v tom žádný smysl života ani velké potěšení. Tedy, původně jsem to tak vnímala. Ovšem tato kniha mi pomohla najít zase jiný úhel pohledu na celou věc a ledacos si uvědomit.

Copak necítím potěšení, když se mi podaří dát věci do pořádku? Copak není příjemné, když každá věc má své místo a kolem mě se nachází prostor, který vybízí ke kreativitě či odpočinku? Nemám snad lepší pocit z toho, že se kolem mě neválí věci, které by mi vyčítavě připomínaly projekty, o které jsem ztratila zájem? Nebo oblečení, které vlastně nenosím? Když jsem se nad těmito věcmi zamyslela, musela jsem uznat, že v uklízení nacházím jisté potěšení. Tedy hlavně v té části, kdy je už vše hotovo a uklizeno. Samotný proces snad nebaví nikoho. Ale kdyby za mě zase uklidil někdo jiný, asi bych to nedokázala docenit stejně tak, jako když si uklidím sama.

Jdu na to

Po dočtení knihy jsem se pustila do práce. Udělala jsem nejprve jednu věc, kterou bylo třeba udělat už dávno, ale tak nějak mi to nepřišlo, že to spěchá. Srovnala jsem si dokumenty, přehledně a na jedno místo. Najednou jsem na jednom jediném místě mohla najít své účetnictví, stará vysvědčení, rodné listy, přihlášky do školek a další dokumenty. Ten pocit byl skvělý. Pokračovala jsem oblečením, a i když jsem si myslela, že mé každoroční probírání šatníku a jeho aktualizace znamenají, že nemám co dát pryč, spletla jsem se. Doba covidová, pro mě doba špeková, mi ukázala, že mám plno věcí, které mi už jaksi… nesedí. Darovala jsem je tedy své štíhlejší kamarádce a něco jsem i vyhodila. Pak jsem prošla knihy a časopisy, počmárané papíry, fixy, které už nepsaly, hračky a tak podobně. Několik pytlů jsem postupně naplnila a pak roznesla buď darovat nebo vyhodit, vzácně pak i prodat. Když jsem skončila, sice jsem měla fajn pocit, ale na pohled to bylo, jako bych se snad ani ničeho nezbavila. To je trochu demotivující. Na druhou stranu jsme v bytě a půjdeme do domku, kde vím, že se ty věci, co nám zbyly, tak nějak rozprostřou a každá bude mít své místo. Marie Kondo opakuje, aby si člověk nechal věci co má rád, co používá, co mu sluší. Co nemá rád, nepotřebuje a nepoužívá, to by mělo jít. Z domu pryč, ne k babičce na půdu nebo do sklepa. Naučit se zbavovat věcí je důležitá dovednost, když si chcete zachovat pořádek. Alespoň mi to tak z knihy vyznělo.

Pořádek v pokoji, pokoj v duši

Další knížkou o úklidu, kterou jsem si našla, je Pořádek v pokoji, pokoj v duši od Gretchen Rubin. Je to podobné, s Marie Kondo mají víceméně stejné názory.  Knížka je pěkně napsaná, ale moc nového jsem se nedočetla. V každém případě, podle obou autorek má uklizený prostor vliv na naši psychiku, a to možná víc, než si uvědomujeme.

Vrátím-li se k Marie Kondo, tato spisovatelka je původem Japonka. V Japonsku se klade důraz na jistý minimalismus, abych tak řekla. Jejich styl života a názory často poukazují na fakt, že Japonci kladou důraz spíš na duševní pohodu než materialismus. To se mi na jejich kultuře velice líbí. Momentálně si pročítám knihu Život po Japonsku a snad se mi brzy podaří sepsat recenzi.

Máte nějaký tip?

Jestli jste také četli nějakou pěknou knihu o uklízení či vyklízení, budu ráda, když mi dáte vědět. Zatím přeji krásný zbytek léta a u příštího článku ahoj! 🙂

 

Také by se vám mohlo líbit...

Žádné komentáře

    Přidat komentář

    Sdílet na Pinterestu

    Sdílej