Konečně mám chvilku napsat o krásném nedávném dni, kdy jsme navštívili příjemnou restauraci a úžasný koncert.
Vydali jsme se do Prahy. Počasí nám extra nepřálo, ale můj švagr řídil bezpečně, takže jsme se dostali šťastně do cíle naší cesty, k restauraci Na Kopci. Všude byl sníh a led, tak jsme vyšňoření s podpatky, šaty a hezkými obleky klouzali ke vchodu restaurace, které je (alespoň podle všech těch nálepek na dveřích) oceněna dokonce prestižním gastronomickým průvodcem Michelin Main Cities of Europe cenou Michelin Bib Gourmand 2015, 2016, 2017, 2018 , 2019, 2020 a 2021.
Podnik patří tedy mezi ty lepší. V restauraci se doporučuje pobyt na minimálně tři hodiny (je fakt, že jsme si na každý chod počkali, ale díky příjemné společnosti, kdy jsme si měli pořád o čem povídat, nám to krásně uteklo. Rozhodně je mi milejší, když někde posedíte se sklenkou v klidu než když vás ženou, ať jste už už pryč a uděláte místo dalším). Tady je to předpokládám založeno na klidném a pohodovém posezení, beze spěchu. A ačkoli mezi jídly byly delší mezery než na jaké jsem zvyklá, tak jsme neměli pocit, že bychom byli opomíjeni. Milá obsluha se starala, abychom měli co jíst a pít, v mezičase jsme mohli sáhnout po ošatce s pečivem, ale spíš jsme pili a trávili chody, jeden po druhém.
Interiér byl příjemný, zábavný. Tapety tvořily opakující se fotografie z dětství, dospívání a dospělosti několika mužů, kteří jsou s restaurací spojeni. Obsluha byla ochotná, zdvořilá a přátelská. Menu bylo zajímavé, nepřeplácané, tak akorát. Je pravda, že u některých názvů jsem si nebyla úplně jistá, co si pod nimi představit, a tak jsem si nakonec ve jménu dobrodružství objednala čtyřchodové degistační menu.
První chod (laskavost podniku)
HUSPENINA
Druhý chod
MARINOVANÝ LOSOS S KOPROVÝM CRÉME FRAICHE, PEČENOU ČERVENOU ŘEPOU A KRVAVÝM ŠŤOVÍKEM
Třetí chod
SMAŽENÁ KROKETA Z DIVOČÁKA S ČERVENÝM KEDLUBNOVÝM ZELÍM A ŠÍPKOVOU OMÁČKOU
Čtvrtý chod
FILET Z CANDÁTA S OMÁČKOU BEURRE BLANC, DÝŇOVÝMI CANNELLONI S RICOTTOU A FAVA FAZOLKAMI
Pátý chod
ŠVESTKOVÝ KNEDLÍK S MARCIPÁNEM V MAKOVÉ KRUSTĚ S OMÁČKOU BOMBARDINO
Jídlo bylo zajímavé, překvapivé, příjemné, osvěžující a navzdory tomu, že to možná vypadá jako malé porce, odcházela jsem nacpaná. Nejvíc mi chutnal dezert v podobě švestkového knedlíku s marcipánem, který byl jemný jako obláček. Užila jsem si ale všechna jídla a jejich kombinace. K jídlu jsem si pila domácí malinovou limonádu, užívala si příjemnou atmosféru lepšího podniku a společnost svého manžela, sestřičky a švagra. Byl to perfektní začátek krásného večera.
Koncert Pražského filmového orchestru v Lucerně
Z restaurace jsme vystartovali, abychom stihli koncert, na který jsme se všichni moc těšili. Konal se v Lucerně. Manžel mě přidržoval, abych se nerozsekala na ledě, a v jednom momentě mě musel přidržet víc, něco se mu stalo v koleně, co mu dřív operovali, načež měl koleno asi tři dny oteklé. Ach jo.
Davy lidí v Lucerně mě mírně překvapily. Museli jsme se prodrat na toalety, k šatně a pak se posouvat pomalým tempem v řadě do místnosti, která působila jako kino a divadlo v jednom. Usadili jsme se pohodlně na místech a vyčkali na zahájení. Koncert byl báječný. Filmové melodie zaměřené především na vánoční tématiku zněly místností a nikdo nerušil, nikdo nevytahoval telefon (já fotila pouze před zahájením a na konci při přídavku jednu fotku, když si orchestr nasadil vánoční čepičky), všichni se soustředili na výkon orchestru a dirigenta. Koncert párkrát protnul vtipný a zajímavý proslov Michaely Štrausové. Dozvěděla jsem se například, že harfa má pedály. To jsem vůbec nevěděla. Koncert utekl překvapivě rychle a řeknu vám, že je úžasný zážitek vidět a slyšet něco takového naživo.
Byl to krásný večer a návštěvu restaurace Na Kopci, stejně jako koncerty Pražského filmového orchestru vřele doporučuji. 🙂
Žádné komentáře