0
Doporučené Rodina

Prázdninový deníčku…

Prázdniny nám parádně začaly výletem do Prahy a pokračovaly dalšími výlety a zážitky, jak se na takové prázdniny sluší a patří. Teď jsme měli doma mého synovce, se kterým jsme byli v bazénu u babičky na zahradě, zašli jsme si na krásné provazové hřiště na Živci, také na vnitřní hřiště Myška, k muflonům a tak podobně. Ani chvilku jsme se nenudili a bylo to prima.

Pak přijela ségra se zbytkem rodinky a to bylo taky super. Pustili jsme si spolu film Co jsme komu udělali (taková oddychová sranda). Navštívili jsme spolu a s dětmi francouzskou restauraci v Písku, kde dobře vaří a obsluha byla báječná. Myslím to vážně,  číšník byl ochotný a milý, nečekali jsme dlouho na obsluhu ani na jídlo, všechno super. Já samozřejmě neodolala ani sladkému dezertu – Crème Brûlée. Bylo protkané levandulovou vůní a mělo charakteristickou karamelovou krustu navrchu, kterou je slast rozbíjet lžičkou. Jestli máte příležitost, restauraci La Varenne určitě zkuste.

Babička nám navrhla, že pohlídá děti, tak jsem posadila do auta dcery i synovce a vysadila je u babičky. Zůstala nám jen moje maličká neteřinka Jiřinka. Když jsem jela domů, napadlo mě, že se zastavím v Lidlu a vezmu něco na zub. Po nákupu jsem jela vyzvednout peníze z bankomatu, na narozeninový dort pro taťku. U bankomatu jsem zjistila, že nemám platební kartu. Docela jsem se lekla. Letěla jsem zpátky do Lidlu, kde mi paní prodavačka kartu naštěstí schovala – nechala jsem ji totiž v terminálu. Řekla jsem paní prodavačce, že tahle mrtvičná situace je trest od vesmíru, za to že bez ohledů na špeky si jezdím pro sladkosti. Alespoň, že jsem tu hodnou paní za odměnu pobavila. 😀

Vrátila jsem se k bankomatu, vybrala si na dort a mazala domů. Tam jsme naplánovali divokou dámskou jízdu, naši muži si totiž vzali malou Jiřinku a my, matky od rodin, jsme vyrazily na koktejly. Pokud jste z Prahy, zaplašte vidinu hlasitého baru, který pulzuje životem a barevnými světly, to zase ne, u nás v Písku jsme si zašly do klidné kavárny na břehu Otavy, do Spaga. Potupně přiznávám, že mi k veselé náladě stačily pouhé tři piňa colady. Nemám trénink, no. Sestřička si všimla, že má mokré brčko zevnitř. Paní servírka nám říkala, jak světově dochází plasty, ale upřímně doufám, že nám doopravdy neumyla brčko po někom jiném. Snad existuje vysvětlení, které nás se sestrou nenapadlo.

To ale nebylo všechno. Nejen, že světově dochází plasty, ony dochází asi i ananasy, protože na piňa colada na sobě měla blumu, která vypadala jako řepa. Ale jsem samozřejmě radši, že jsme dostaly blumu než řepu 😀

Pak jsme si ještě, ze sentimentu i s chutí, zašli do vedlejší čínské restaurace na flambovanou zmrzlinu. Na tu jsem se těšila, stejně jako na výše zmíněnou francouzskou restauraci, už hodně dlouho. Došly jsme domů za rodinkou, pustili si televizi a šli spát. Ráno odjela sestra s rodinkou k našim, můj muž mi řekl, že mu do Prahy dorazilo něco, na co se moc těšil a tak nenápadně zmínil možnost navštívit Ikeu, což, jak moc dobře ví, na mě platí. Tak jsme se sebrali, vyzvedli objednaný dort, dali ho doma do lednice a mazali do Prahy „na otočku“. Ve skutečnosti jsme to tam všechno proletěli, vyzvedli, prošli a nakoupili. Jeli jsme zpět, vyzvedli děti, dort a jeli jsme k našim, oslavit taťky narozeniny.

U našich hrála hudba, byla tam cítit pohoda, mamka navařila a napekla hory dobrot, taťka griloval, všechno bylo super. Vrhla jsem se na mamky Pho Bo polévku, která srovná žaludek a chutná tak, že jsem se rozhodla ji přemístit na první místo mých oblíbených jídel (promiň smažený hermelíne). U našich jsme dokonce i spali, oslavu jsme si všichni užili a musím pochválit i dort z Upekla, protože byl výborný. Tentokrát jsme měli větrníkový dort a z rychlosti, s jakou se víceméně snědl usuzuji, že chutnal nejen mě.

Tati, ještě jednou vše nejlepší k narozeninám, hodně zdraví a ať se ti splní všechna přání! ♥

Také by se vám mohlo líbit...

Žádné komentáře

    Přidat komentář

    Sdílet na Pinterestu

    Sdílej