0
Recenze Rodina

Podzimní pozdrav

Jojo, je to tady. Už o tom není pochyb. Další podzim. Na zemi se válí barevné listí, které vypadá úžasně zvláště ve chvíli, kdy do něj svítí podzimní sluníčko. Ráno a k večeru je už chladno, ale přes den se ještě umí udělat docela hezky.

Fotografický podzim

Začalo to houbařským dobrodružstvím u Chebu. Fotila jsem barevné muchomůrky a roztomilé hříbky. Teď už jsem zase v Písku, kde místní lesy skrývají maximálně zplesnivělou babku. Ale to listí, to je úžasné. Nedávno jsem jela s manželem na kole a kochala se podvečerním teplým světlem, které rozjasnilo barvy podzimního lesa. Na zemi byly hromady popadaného listí různých barev a já z toho byla nadšená. Byla to opravdu krása. Krásu listí jsem mohla málem zkoumat i z blízka, zvláště v momentě, kdy mi kolo na tom úžasném listí podklouzlo, smýklo sebou a nějakým zázračným způsobem jsem vylétla z kola jako z praku a přistála na nohou hned za ním. Já ani kolo jsme nestihly do listí dopadnout, ale jak jsem se najednou ocitla za kolem, to by mě samotnou zajímalo. Manžel mezitím uháněl napřed, asi neslyšel, že nadávám jako špaček. Holt má smůlu, myslím, že by se mohl dobře zasmát, kdyby tu komedii viděl. Jakási projíždějící paní se mě zeptala, jestli jsem v pořádku. Stojím, držím kolo stát před sebou a koktám něco o tom, že je všechno v pořádku a nic se nestalo.

Na kole se listí fotit nedá, manžel uhání napřed jako profesionální cyklista, zatímco já koukám kolem a kochám se. Když mu chci stačit, musím opravdu šlápnout do pedálů, ale když mám kolem sebe z přírody jen barevnou šmouhu, přijde mi to škoda. Zato když si to kráčím městským parkem směrem k poště, to se už zastavit a nějaký ten lístek vyfotit odhodlám. Listy jsou úžasné, mají tolik barev, tolik tvarů, tak nádhernou strukturu! Zkoušeli jste někdy fotit list? Stín za listem? Průhled listem, kterého příroda stočila do ruličky? Zkoumali jste kombinaci listu s barevným či naopak prostým pozadím? obdivovali jste srdcový či jiný tvar listu? Zaujala vás kompozice? Je tolik možností, jak fotit spadané podzimní listí. A vznikají někdy opravdu pěkné fotky.

Výlet se nekoná

Měli jsme v plánu vyrazit na malý výlet za mojí těhotnou sestřičkou. Těšila jsem se, že jí konečně zase uvidím, taky jejího syna a manžela, který měl jet s mým mužem na výlet na kolech. Všechno bylo naplánované, věci sbalené a sestra dokonce napekla kremrole. Byl pátek a já šla vyzvednout dceru ze školky. Sotva jsem dceru uviděla ve dveřích, došlo mi, že se žádný výlet konat nebude. Sestřička nebude. Kremrole nebudou. Drbání nebude. Dcera měla oči jako králík, poplakávala a všechno jí bolelo. Měla teplotu. Proč mi paní učitelka nezavolala dřív, to vážně nechápu.

Dceru jsem napůl dovedla a napůl donesla do auta a utěšovala jí, že sotva dojdeme domů, lehne si do postýlky, pustím jí pohádku a uvařím teplý čajík s medem. Holčička moje malá nemocná. Zároveň jsem ale v duchu zuřila. Tak hezky jsem si to plánovala, tolik jsem se těšila! A ono jako naschvál, musí dítě onemocnět v den, kdy máme jet. To je prostě neomylný zákon schválnosti, vážně!!

Doma jsem dceru uložila, změřila, dala jí lék i slíbený čaj a zapnula v televizi pohádku. Brzy se jí udělalo lépe, ale po zbytek dne proležela. Celý zbytek dne jsem kalkulovala, jestli by to přeci jen nějak nešlo za sestrou zajet, ale někde vzadu v hlavě jsem moc dobře věděla, že nemůžu nic riskovat a k těhotné sestřičce žádného bacila nezavezu. Ne. Tak se uvidíme třeba za týden, nebo za dva, co se dá dělat.

Zaměřila jsem se na dceru a kontrolovala ji ve dne i v noci. První noc měla trochu neklidnou, ale i tak klidnější než jsem čekala. Druhý den byla čiperná a vypadala zdravě. Jen si jednou postěžovala na škrábání v krku. Vytáhla jsem barvičky na obličej, které jsem koupila za pár korun v drogerii a namalovala jsem mladší dceři na obličej tygra a starší motýlka. Pouštěly se pohádky, skládalo se puzzle a hrálo pexeso. Den utekl a starší dcera vypadala čím dál víc fit. Akorát večer odstranit z dětských obličejů malůvky byl nadlidský výkon.

Copánek a pohádky

V neděli, protože dcera vypadala úplně zdravě, jsme navštívili ochotnický soubor Copánek. Ten v Kulturním domě v Písku předvedl v deset hodin dopoledne tři krátké pohádky, Smolíčka Pacholíčka, Perníkovou chaloupku a Lesní žínku. Odpoledne ve tři hodiny pak byl plánovaný Pejsek a kočička, jak vytírali podlahu a jak našli opuštěnou panenku. Dopoledne jsme přišly (já a dcery) na poslední chvíli. Sedly jsme si a užily si prima představení. Dcery i já jsme se dobře bavily, pohádky se hercům povedlo předvést skvěle. Přišlo mi, že představení stojí především na jediném mužském protagonistovi, který dokázal děti opravdu pobavit, ale i ostatní herci předvedly pěkné výkony. Napadlo mě, že kdybych bývala měla nějaký volný čas, jakože bohužel nemám, tohle by mě bavilo. Hrát divadlo pro děti, rozdávat radost. Nevím to jistě, ale troufla bych si říci, že v souboru hrála mladá cvičitelka z místního Sokola a její maminka. Ta podoba totiž byla jasná hned . Říkala jsem si, jak je hezké, že spolu takhle maminka a dcera něco takového podnikají. Že třeba hrají pro další děti pohádku. To je přeci moc hezké, opravdu milé! Vzpomněla jsem si, že u nás v rodině je to podobně, můj tatínek spolupracuje s mým bráškou a vyrábí dřevěné předměty a malují na dřevěná prkna. O tom ale víc jindy. Vystoupení se nám všem líbilo, vstupné na osobu bylo 50 korun. Vzala jsem děti domů na oběd a zahnala je do postelí. Lehla jsem si k nim a snažila jsem se je uspat. Prosila jsem je, spílala jim, ale nebylo mi to nic platné. Ani jednu se mi nepodařilo uspat, ani pod výhrůžkou, že když se nevyspí, žádné odpolední divadélko nebude. Čas ale běžel, děti nejevily žádné známky únavy a vystoupení mělo brzy začít. A protože já jsem já, tak jsem to vzdala. Děti jsem oblékla a vyrazily jsme na odpolední vystoupení. Děti hltaly očima herce a loutky na jevišti, tleskaly a zpívaly, užily si to. Jestli máte volný víkend, vezměte děti také někam na dětské představení s loutkami, je to hezký zážitek. 🙂

Také by se vám mohlo líbit...

Žádné komentáře

    Přidat komentář

    Sdílet na Pinterestu

    Sdílej