0
Rodina

Oooooooosmé výročí svatby ♥

Už jsem tu na blogu mluvila o tom, jak jsme se s manželem seznámili. Dnes mi dovolte zavzpomínat na naši svatbu.

Zrovna včera jsem slyšela na hřišti dvě maminky, jak se baví o svatbě. Musela jsem se smát pod vousy, protože jsem si vzpomněla na tu naši. Řešili jsme peníze, takže to bylo takové velmi jednoduché. Na radnici jsem se vdávat nechtěla, tak jsme skončili v Písku v hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice, hned vedle místního zimáku. Ano, byl to hřbitovní kostel, i když prý byl hřbitov zrušen a nahrazen pietním parkem. Pořád to tam dost vypadá, jako hřbitov. Měla jsem levné, ale krásné svatební šaty, učesala mě kamarádka a nafotila nás další kamarádka. Jako svatební dar jsme dostali krásné věci a věci, které se nám hodily, například výslužku pro hosty. Po obřadu jsme jeli na oběd na naši zahradu, protože se nám svatba jen velmi natěsno minula s nákupem prvního domečku (proto ty úspory), který byl spíš zděnou chatou, ale měl úžasnou atmosféru a velikou zahradu. Na té zahradě jsme udělali posezení, jedlo se, pilo, házela se kytice a krájel se dort. Na svatbě jsem už byla těhotná, ačkoli tam jsem to ještě nevěděla. Antikoncepci jsem po domluvě s manželem vysadila několik týdnů před svatbou schválně, ale nenapadlo by mě, že to půjde tak rychle. Zvlášť, když si hned několik našich známých stěžovalo, že nemohou otěhotnět a časopisy byly plné rad pro ty, kterým se to nedaří. U nás to ale bylo hned. Ale stejně jsem moc nepila, já tak obecně moc nepiji, což mívá za následek, že mi k rozparádění bohatě stačí sklenička a půl vína.

Dalo by se říci, že naše svatba byla velmi prostá. Hlavní bylo, že jsem si vzala muže, kterého miluji a stal se z něj můj manžel. Před celým světem jsem dala najevo, že je to muž, kterého chci mít po svém boku až do konce dní. Najednou ze mě byla paní a byl to moc hezký pocit. Celý den jsem se vznášela na obláčku, takže si ze svatby vlastně ani moc nepamatuji. Kolikrát mě napadlo, jak by bývalo hezké mít svatbu u moře, klidně rovnou na Zélandu, kde jsme se zasnoubili. Tam je překrásná příroda a úplně vidím, jak tam máme nohy v písku, vedle nás šumí moře, zapadá slunce, létají racci… Místo toho si dělávám legraci, že jsem se brala na hřbitově.

Manželství

S ruměncem a radostí jsem opravovala lidi, kteří mi po svatbě říkali slečno. Na baru u známého jsem pyšně ukazovala prstýnek, když mi štamgasti nevěřili, že jsem vdaná. A pak jsem jim ukazovala i manžela. Manžel jim ukazoval povytažené obočí. Víc ukazovat netřeba.

Chtěla jsem napsat, že za těch osm let, co jsme manželé, se z nás stala nerozlučná dvojka. Ale to se z nás stalo ještě před svatbou, už když jsme na Zélandu bydleli v jednom pokoji a řešili všechno společně. Jen ty roky manželství k tomu přidaly větší intimitu, silnější důvěru a hlubší lásku.

Někteří lidé nechápou, proč se vlastně brát. Jediné, co je napadne, jsou výhody praktické – mohou do nemocnice a k informacím či penězům, když se tomu druhému něco stane. Dítě má společné příjmení. Pro mě svatba znamená ještě minimálně jednu věc – váš muž i vy dáváte tomu druhému najevo, že to myslíte opravdu vážně. Že vaše rozhodnutí je zralé a pevné, že chcete toho druhého milovat a ctít celý svůj život, pokud je toho hoden, a že si myslíte, že toho hoden je. Že raději projdete celým tím příšerným procesem rozvodu, pokud se to celé nějak strašně pokazí, než jen rozchodem, protože věříte, že se to nestane a že jakýkoli problém před vás osud položí, tak společně vyřešíte. Je to důkaz velmi silné důvěry v druhého člověka a zároveň ve vlastní úsudek.

Neříkám, že se nemůže stát, že úsudek máte špatný nebo že partner zklame tak, že manželství je nutné zrušit. Je toho důkazem víc jak 50% manželství, která končí rozvodem. Je skvělé, že to v naší době vůbec jde, že se lidé mohou rozvést, protože setrvávat v manželství, kde muž ženu bije nebo žena týrá manžela a tak podobně, to nemá smysl. Myslím, že manželství by mělo být láskyplným vztahem, kdy sobě navzájem dáváte pocit, že jste v bezpečí a milovaní. Jinak manželství přeci nedává smysl. Ani nemanželský vztah mezi partnery ne.

Šťastné výročí lásko

Svého muže velice miluji. Jsem šťastná, že ho mám. Tulím se k němu večer a ráno vedle něj vstávám. Sedáváme na pohovce u seriálu a pijeme čaj. Cestujeme spolu. Plníme si navzájem sny. Vychováváme spolu naše dcery. Pomáháme si. Milujeme se. To je mnohem víc, než by mě kdy napadlo, že budu mít. Každý den mi pohled na něj připomíná, že mé rozhodnutí bylo správné a já nechci po svém boku mít nikoho jiného než právě jeho.

Hezké osmé výročí svatby, lásko moje. ♥

Také by se vám mohlo líbit...

2 Komentáře

  • Odpovědět
    Alena Šestáková
    31.8.2021 at 15:50

    Velká gratulace, hodně dalších šťastných let přeje babička Alena

Přidat komentář

Odebírejte newsletter a dostanete upozornění na každý nový článek 

Přihlášení bylo úspěšné.

Sdílet na Pinterestu