Obrázky, které jste možná ještě neviděli

Ahoj všichni! Tak co, mouku máte? Promiňte mi ty vtípky, asi na ně není nejvhodnější chvíle, i když… na vtípky je čas skoro vždycky. Moje mamka byla v obchodu a když přišla za mnou, povídá mi: ,,Lidé vykoupili ocet, rýži a mouku. To jsem zvědavá, co z toho chtějí vařit.” Hned se mi vybavil obrázek, jak kočička s pejskem pečou dort. Ale je to pravda, v některých obchodech byla skutečně o obyčejnou mouku nouze. Respirátory v eshopech jsou vyprodané. A jak bude růst množství nakažených, tak lidi budou bláznit ještě víc.

A teď dál. V Písku mě překvapilo, že se z floriánského náměstí stěhuje moje oblíbené papírnictví. Byly tady už když jsem byla malá, kupovala jsem tam školní pomůcky a pak jsem si tam chodila pro věci, když jsem nastoupila na výtvarnou střední školu. Vždy mě tam vítaly moc milé prodavačky, mrzí mě, že se obchod stěhuje. Ale, alespoň se neruší úplně.

Když už jsme u výtvarných potřeb, tak rovnou přejdu k malování. Už jsem se zmínila, že jsem se začala zajímat o akvarel. Mám nakoupené knihy a vyhlédnuté parádní barvy, možná by mi bodl i nějaký kurz pro začátečníky. Zatím maluji akrylem, právě dokončuji nový psí portrét. Věřím, že jej dnes nebo zítra dokončím a pak vám ho ukážu! Teď vám ukáži alespoň to, co jsem namalovala do této chvíle (od posledních zveřejněných psích portrétů, výjimkou jsou ptáčci). Ten první je obrázek s ptáčkem na různě barevném podkladu, druhý je pokus s akvarelem, co jsem našla doma (což byly určitě nějaké školní), třetí je tukan, který teď visí u jedné moc milé paní na Slovenku a čtvrtá je Zara, můj poslední dokončený psí portrét.

Taky jsme navštívili koncert kapely Sto zvířat a koukám, že to bylo jen tak tak. Ode dneška platí zákaz akcí nad sto lidí, a na Sto zvířatech bylo mnohem víc lidí než sto. Byla to skvělá akce, jsou to showmani (šoumeni) jak se patří, moc jsem si to užila. Také jsme byli na hospodském kvízu o Červeném trpaslíkovi a až se stydím, jak málo jsem toho věděla, ale opět – prima zábava. 🙂