Minulý víkend jsme měly se sestrou a dětmi nečekaný program.
V sobotu jsme se vypravili do Českých Budějovic za mojí sestrou a její rodinkou. Mají před stěhováním a moc se těší. Teď moje sestra tráví každý den čtyři hodiny na cestě, aby dopravila synka do školky a ze školky domů. Musím před ní smeknout, je to důkaz toho, že “co bychom pro své děti neudělali”. Přijeli jsme, dali si palačinky se špenátem a vyrazili do Včelné na hřiště. Jely jsme autem. Moje sestra je pro mě prostě pořád moje mladší sestřička, trvalo mi dlouho než jsem si zvykla, že má manžela, děti a stejně pořád žasnu, jak je velká, když řídí auto 😀 Každopádně… Dojeli jsme do Včelné a hledali jsme místo k zaparkování. Přímo u hřiště se parkovat nedalo, a tak jsme zajeli kousek dál. U lesa tam stáda školka a u ní parkoviště. Kousek od parkoviště pak stál nějaký stolek a u něj se tlačili rodiče s dětmi. Rozhodli jsme se, že to prozkoumáme a zjistili jsme, že jde o akci Pohádkový les od České televize. Shodli jsme se, že je to skvělá příležitost a místo hřiště jsme zaplatili drobný poplatek, vyrobili dětem papírové čepičky (jako nosí Večerníček) a vydali jsme se s dětmi a kočárkem do lesa. Celkem nás čekalo devět zastávek s nejoblíbenějšími pohádkovými postavami z Večerníčku. Začali jsme u Rákosníčka a pokračovali přes motýla Emanuela a makovou panenku, Pata a Mata, Krtečka, opici Žofku, Macha a Šebestovou, Boba a Bobka a další až do cíle. Na každé zastávce byl úkol (velké oblibě se těšilo zatloukání hřebíků, pilování pilkou nebo šití) a za každý splněný úkol dostalo každé dítě stránku s pohádkovými postavičkami k vymalování. Na konci, na fotbalovém hřišti, byly všechny tyto stránky svázány do hezké knížečky, takových parádních omalovánek a každé dítě dostalo párek v rohlíku zdarma. Byl tam také stánek s limonádou a pečeným prasátkem. Úspěch zaručen.
Naše děti byly nadšené, ale stále neměli dost. Proto jsme pak ještě všichni vyrazili na chvilku na hřiště. Akce to byla moc hezká, obdivuji všechny ty, kteří s ní pomáhali.
V neděli odpoledne jsem vzala děti do Putimi, za zvířátky. V Putimi došlo k drobným změnám, zmizeli plazi a pštrosy, přibyly surikaty a pěkná informační cedule. Bylo horko a já si blbec zase vzala džíny, takže jsem se neskutečně pekla. Pak pokročil čas a už se to dalo vydržet. Děti si užili zvířátka a pak jsme jeli tak akorát domů, abychom připravili večeři a věci na druhý den. Prostě parádní víkend. 🙂
Žádné komentáře