léto

Jen pár slov…

26.6.2020 , Rubrika: Ostatní, Rodina
0

Zdravím přátelé! Jak se máte? Doufám, že si užíváte sluníčka a konec školního roku, tak jako já!

Chodíme hodně venku. Před pár dny jsme na procházce s dcerou zachránily ptáče. Mělo asi centimetr, nanejvýš dva, bylo chudinka celé holé, mělo zavřené oči a přes kůži mu byly vidět vnitřní orgány. K mému velikému překvapení ale dýchalo a hýbalo se. Leželo na sídlišti, v okolí nebyly stromy ani hnízda a upřímně jsem nechápala, jak se tam drobeček dostal. Možná ho tam shodil nějaký pták za letu ze zobáku, ale v tom případě nechápu, že ještě žil. Nebyl od krve ani nepůsobil nějak polámaně, ale uznávám, že nejsem veterinář. Daly jsme mu přezdívku Bojovník a Hrdina a odvezly ho do záchranné stanice Makov. I přesto, že mi asi tři kolemjdoucí lidé řekli, že takhle malé ptáče nemá smysl zachraňovat. V Makově berou i takhle malá ptáčata a snaží se jim pomoci.❤ Doufám, že ptáčátko stále žije a sílí. Upřímně, mám strach tam zavolat a zeptat se. Sice jsem udělala vše, co jsem v dané situaci mohla, ale mrzelo by mě, kdybych se dozvěděla, že to náš Bojovník a Hrdina nezvládl. A taky mě trochu mrzí, že jsem ho nestihla vyfotit, ale ze starosti o něj jsem na focení vážně nemyslela.

Koupila jsem si svůj první časopis Kreativ. Moc se mi líbí akvarelové ilustrace, celá nálada časopisu je příjemná. Font ve stylu písma z retro psacího stroje pěkný a nápaditý. Celý časopis je plný různých fontů, ale v kreativně laděném časopise se to nedá považovat za mínus. Co se obsahu týká, k tomu se sna vyjádřím obšírněji jindy. 🙂

Rozmalovala jsem nový obraz. Mám sice stále rozdělaný portrét našeho bývalého pejska Charlese (zlatý retrívr), ale potřebovala jsem si od něj dát pauzu, a tak jsem se pustila do papoušků na formátu 50 x 70 cm. Snad v březnu vyjde výstava, abychom mohly s mojí kamarádkou a sousedkou Míšou hotové obrazy vystavit. Zvažuji, že tam vystavím i jelení lebku, kterou jsem loni pomalovala. Dostala jsem ji, protože dvacet let na ní sedal prach v jedné myslivně, a tak jsem se nechala inspirovat pohádkami a mexickým Día de Muertos, udělala jelenovi krásné zlaté parohy a k tomu kontrastně tmavší sytou modrou a dalšími barvami pomalovala lebku. Vypadá to hodně dobře. Tenhle kousek by byl skvělý nejen jako dekorace, ale i jako originální designový věšák, třeba  na kšiltovky, ale při řádném zavěšení by jistě unesl i jiné věci. Snažila jsem se něčemu zapomenutému a zaprášenému dát nový účel, nikdy bych ale nechtěla, aby kvůli mému malování zemřelo jakékoli zvíře (to je snad jasné).

Plánuji prázdniny. Chci, aby byly skvělé, abychom něco dělali a užili si je. Plánuji výlety a zážitky, bojovku (v lese s baterkami), výlet vlakem, pobyt u babiček, opékání buřtů, den deskových her (asi až bude nějaký den pršet), sbírání hub, chci vzít děti do zoo, národního muzea na velrybu, do hvězdárny, na hrad, na loď a tak podobně. Letos je ještě žádný tábor nečeká a mimo rodinné dovolené (o které se ještě diskutuje) jsme neměli žádné pořádné plány. To se ale teď změní. Přeci nebudu sedět dva měsíce doma na zadku, aby mi mé děti s přebytkem energie skákaly po zádech (zvlášť, když ta záda mám jen jedna!). Takže mám tady papír, tužku, internet a nechám se zlákat na různá místa České republiky, která by mohla zajímat mě i děti. Mám z toho dobrý pocit, letos ty prázdniny budou super! Ale nebudeme jen někde lítat, těším se i na dny, kdy si na zahrádce otrhám rybíz, pomaluji skruž ve které mám bylinky, hodím si nohy nahoru a ve slušivých šatech a slamáku si budu za horkého letního dne číst pěknou knížku a chytat barvu (stačí mi růžová, já nejsem náročná), zatímco děti budou řádit v bazénku a můj muž bude grilovat nějakou tu dobrotu. Když to tak popisuji, úplně vidím film Jak dostat tatínka do polepšovny (v tomto konkrétním případě jsem ve své představě okouzlující jako Jana Preissová 😀 ).

Taky chci o těchto prázdninách vyzkoušet paddleboard a ještě aspoň jednou zajít na laser game s manželem a přáteli. Jednou jsem na laser game byla a byla to velká legrace. Taky slušné cvičení, protože jsme vždy vylezli propocení a vyčerpaní, ale tak nás to bavilo, že jsme si za sebou zahráli asi tři nebo čtyři kola. Domů jsme naštěstí jeli autem, protože jinak bych lezla po čtyřech.

Mám doma několik úžasných věcí, na které budu v blízké době přidávat recenze. Těšit se můžete na krásné knihy, jak jsou Sladké bary, Kuchařka pro teenagery, Vaříme s dětmi a pro děti nebo La buchta. Z kosmetiky se podíváme na Krásnou paní od Havlíka a Nohy bosé od značky Mylo. A navrch přihodím novinku, knihu Sladké, od autů Yotama Ottolenghi a Helen Gohové. Vážně zvažuji měsíční “Dostaň se do formy”, kde si dám měsíc do těla a zdokumentuji výsledek. Uvidíte, že se do formy dostat lze (já už totiž vím jak na to!), i když samozřejmě je to mnohem těžší než se vyžrat (s tím mám taky plno zkušeností! 😀 ).

Můj muž mě dneska vytáhl na kolo. Moc ráda jezdím na kole, a s manželem mě to baví, ale musí jet pomaleji, protože jeho závodnickému tempu nestačím ani náhodou. Naštěstí je ohleduplný a kvůli mě jede pomalu, zatímco já za ním sípu a funím. Když se před námi objeví cyklista, který nemá závodní dres, manžel mě hecuje, že ho přeci musíme dojet. Já tak soutěživá nejsem, mě stačí, že vůbec jedu. Koukám se, jak se třpytí sluníčko na vlnách řeky Otavy, pozoruji nádherně zelený les, poslouchám ptáky. A taky sleduji záda manžela, která se mi vzdalují, kdykoli zpomalím. Takže ani z jízdy na kole se fotek nedočkáte, to leda až pojedu s kamarádkou Lenkou. S tou když jedeme, tak probereme spoustu věcí, v klídku a pohodičce jedeme po nenáročné trase, obě klidným tempem a drbeme. To bych se i pro fotku zastavit mohla. 😀 Teď mám nohy jako konve a říkám si, že by to na těch svalech na nohou (schovaných pod silnou vrstvou tuku) mohlo být znát.

Tak a teď už dobrou noc, jdu si namazat krém na chodidla (mám je tak suché, že když si přes ně přejedu rukou, šustí jako novinový papír) a pak usnu než byste napočítali do tří. Takže raz, dva …..

    • Alena
    • 28.6.2020
    Odpovědět

    Tak to jsou krásné vyhlídky, přeji krásné zážitkové léto.

Vložit komentář

Bára

Jmenuji se (a jestli jste četli název blogu tak pozor, přijde šok) Bára. Jsem narozená ve znamení ryb, což sedí perfektně. Miluji svoji rodinu, miluji umění v mnoha jeho podobách, miluji jídlo a miluji svůj život. Miluji a maluji, jak zpívá Neckář. A mám neutuchající touhu psát. Pokud v sobě najdete touhu číst, doufám, že pro vás bude tenhle blog zdrojem potěšení, zajímavostí a dobrých tipů.

Přihlášení do newsletteru

Připojte se do mého emailového seznamu a nenechte si ujít nejnovější články.

Sdílet na Pinterestu

Sdílej