0
Domácnost Recepty Rodina

Jaké byly Velikonoce 2019

Měla jsem rozečtenou knihu, rozmalovaný obraz, snažila jsem se nacpat do denního rozvrhu cvičení, uklízení, vaření a péči o děti, kterým se právě hojily puntíky po planých neštovicích. Někde mezi tím vším jsem se dozvěděla, že už zase budou Velikonoce a je třeba se na ně připravit. A tak jsem se pustila do hledání receptu na beránka.

Víkend před Velikonoci

Vloni jsem dělala piškotového beránka, který se vcelku slušně povedl. Bohužel jsem si nevzpomněla, který recept jsem následovala, takže letos jsem se rozhodla pro třené těsto a recept podle Jany Florentýny Zatloukalové. Třené těsto využívám velmi často k bábovce, tak jsem věřila, že tím nešlápnu vedle a udělám radost i manželovi, který má naši bábovku z třeného těsta moc rád.

Abych umožnila dcerám zdobení vajíček bez obav, že je rozbijí nebo budou nevhodně manipulovat s barvivy na vejce, která strašně na všem silně drží a špatně se odstraňují, rozhodla jsem se, že upeču „vajíčka“ z těsta na perníčky. Navíc jsem měla doma zdobící sadu, kterou nám dala moje mamka, protože jí nevyužije. Tak jsem udělala v sobotu těsto na perníčky a v neděli z něj holky vykrajovaly vajíčka, zajíčky a kuřátka. Když perníčky byly upečené a vychladlé, zdobily je za pomoci zdobicích tubiček a lentilek (Lidl prodává takové ty minilentilky, ty jsou na to perfektní). Ve zdobící sadě byly také nějaké sněhové vločky, tak jsme je do zdobení přidaly taky. No a co.

V sobotu ráno také nemohu opomenout návštěvu starého mostu v Písku, kde se konala jarní slavnost. Byla prakticky stejná jako slavnost na svatého Martina, opět tu byly stánky, prodávaly se tu například rukodělné výrobky, pletené sýry, trdelníky, cukrová vata a perníčky. Hrála hudba a tlačily se tu davy lidí. Mě se opět, i letos, strašně líbily keramické nádoby v nádherných barvách s puntíky, ale protože mě nenapadlo, jak by se u nás doma využily, tak ani letos jsem je nekoupila. Škoda, byly opravdu moc pěkné.

V neděli jsem dopékala beránka ještě v jedenáct večer. Povedl se skvěle, akorát se mu při vyklápění z formy ulomila hlava a měl trošku odrbaný roh, ale to nevadilo, protože hlava se dala snadno nasadit zpátky a předěl se snadno dal zamaskovat za červenou mašlí. Zatímco jsem uspávala dcery, manžel uvařil pár vajec a když jsem dcery uspala, přišla jsem je nabarvit. Takže i když jsem všechno dodělávala „na poslední chvíli“, stihla jsem to a byla jsem na koledníky nachystaná.

Velikonoční pondělí

V pondělí ráno mi došlo, že nemůžu cvičit. Kdyby mě koledníci viděli zpocenou a uřícenou ze cvičení, mohli by zavolat sanitku. Tak jsem se jen upravila, abych případné koledníky nevyděsila a upravila jsem holky. Letos byl samozřejmě první manžel, pak přijel můj táta s mými brášky a pak dorazilo ještě pár koledníků. Snažily jsme se rozdat výslužku, dostaly jsme letos opět výprask pomlázkou a holky si pak v pokojíčku na postelích našli svoji velikonoční nadílku od zajíčka. Najednou bylo poledne a oběd. Uteklo to strašně rychle. Odpoledne jsme se rozhodla zajet s dcerami za babičkou. Bylo to krásné odpoledne, sluníčko svítilo, babička měla zahradu plnou nádherně žlutých květů, ptáci zpívali, zkrátka idylka. Moje babička je velmi kreativní. I letos měla krásnou velikonoční výzdobu, jak doma, na zahradě, i na kapličce, o kterou se u nich na vesnici stará. Navíc měla doma výborný štrůdl a napečenou spoustu dalších věcí, mňam!

Hezky jsme si popovídaly a pak jsme vyrazily zase domů, protože jsem potřebovala natankovat. Rozumějte, já netankovala roky! Vždycky tankuje manžel a já ho přitom moc nesleduji, abych řekla pravdu. Většinou během tankování řeším děti na zadních sedadlech, které se pošťuchují, dohadují a nebo mi kladou často překvapivě záludné otázky. Tak a teď mi hlásilo auto, že je třeba natankovat. Napsala jsem to manželovi, který mi poslal zprávu, jež obsahovala především několikrát napsané slovo DIESEL! a pak mě navigoval, kde najdu tlačítko na otevření nádrže. Dojela jsem na čerpací stanici a otevřela kapotu. Když jsem jí zabouchla, povedlo se mi, byť napodruhé, dohledat správné tlačítko. Dokonce jsem najela ke stojanu ze správné strany. Několikrát jsem zkontrolovala zprávu, jestli je tam skutečně napsáno DIESEL! a ne třeba NATURAL! nebo cokoli jiného, a začala jsem tankovat. Na pokladně jsem si vyžádala účtenku, kterou paní předtím hbitě zmuchlala a vyhodila do koše. Řekla mi „to už asi nenajdu“ ale když jsem se neměla k odchodu, začala se hrabal v koši s účtenkami. Nabídla jsem jí pomoc, ale za dvě minutky už držela moji účtenku a já vyrazila zpět na silnici. Za mnou nádherně zapadalo sluníčko. Holky se vzadu dohadovaly o lahev s vodou. V rádiu hrál George Ezra. Idylka, Jak povídám.

Velikonoční pondělí jsme zakončili večeří a když děti usnuly a já si zacvičila (ano, ani dnes jsem nevynechala!), pustili jsme si nový díl ze Her o trůny. Pak jsem usnula, jako špalek. Byly to hezké Velikonoce, doufám, že jste měli taky takové. 🙂

Také by se vám mohlo líbit...

Žádné komentáře

    Přidat komentář

    Sdílet na Pinterestu

    Sdílej