Povím vám příběh o cestě k vítězství, kterou jsem podnikla letošní první jarní dny. Bylo to jako hledání pokladu, byla to cesta za nejistým cílem, hotová dobrodružná výprava.
Už nějakou dobu jsem postrádala sluneční brýle, která by se hodily ke slušnému oblečení a k šatům. Jediné co jsem měla byly sportovní brýle, moje milované, které mi dobře seděly a sloužily a vlastně slouží dodnes. Jenže právě třeba k šatům se zrovna moc nehodí. Už loni jsem prošla nejednu drogerii, hledala jsem, hledala, ale marně.
Já mám totiž moc malou hlavu. Zmínila se o tom jedna paní v jisté optice, první kterou jsem letos v naději na nové brýle navštívila. Když začala hledat v dětských velikostech, připadala jsem si úplně jako Beetlejuice.
V první optice jsem tedy vysněné brýle nenašla a z eshopů jsem si žádné brýle objednat netroufla. Stejně jako boty a džíny patří brýle k věcem, kde mám asi úplně jiné míry, než většina obyvatelstva naší republiky. Někomu sluší a sedí skoro každé brýle, ale já k té skupině nepatřím. A tak jsem hledala v obchodech dál až tuhle…
Objevila jsem další optiku. Protože nenosím jiné než sluneční brýle, optiky přehlížím do chvíle, než je potřebuji. Najednou jsem na ní koukala a říkala jsem si jak to, že jsem si jí nikdy dřív nevšimla? Vždyť je tady tak na ráně! A zašla jsem ze zvědavosti dovnitř. Už jsem ani nekoukala na ceny, byla jsem smířená, že nic nenajdu, ale co kdyby… Zeptala jsem se prodavačky na brýle na malou hlavu, poučená z předešlých pokusů. Milá paní mi podala brýle, a ony mi byly! První brýle co vzala do ruky, tomu říkám oko! Tohle byl svatý grál, nález nálezů, hotový div světa!
Tak jsem se nakrucovala před zrcadlem a nakonec jsem poprosila prodavačku, aby mě v brýlích vyfotila telefonem. Než jsem stihla prosbu doříct, už mě vyfotila, takže jsem se nestihla začít tvářit normálně. Pak jsem opustila optiku s tím, že musím poprosit manžela o nestranný názor. Nebyla to lež, můj extra upřímný manžel mi tuhle laskavost dlužil když jsem mu pomáhala vybírat jeho brýle a tak jsem doufala, že moje nové nadšení buď zchladí nebo podpoří.
Protože fotka k odsouhlasení nebo zamítnutí nestačila, došli jsme do optiky o dva dny později znovu, celá rodina. Měla jsem za to, že brýle nepůjdou na odbyt tak rychle, a tak když jsme tam dorazily a milá prodavačka mi řekla, že tyhle brýle včera prodala, docela mě to překvapilo. Štěstím bylo, že stejné brýle objednala a měly dorazit na prodejnu do čtrnácti dní. Nechala jsem paní email, aby se ozvala až brýle dorazí.
Když se tak stalo, ihned jsem popadla rodinu a šli jsme do optiky znovu. Paní brýle seřídila, já je vyzkoušela, manžel odsouhlasil a bylo to. Dostala jsem dokonce pěknou slevu a s pocitem naprostého vítězství jsem si brýle odnesla domů. A jak vidíte sami, každému jsem se s nimi pochlubila!
Co z toho vyplývá? Jestli hledáte sluneční brýle, zajděte do optiky, jarní kolekce jim už dorazily. Nestyďte se za velikost hlavy a neváhejte zeptat se na slevu, kdo se nezeptá možná nic nezkazí, ale ani žádnou slevu nedostane. Užijte si jaro!
Obrázek převzat z www.filmbuffonline.com
Žádné komentáře