0
Ostatní Recenze Rodina

Dotkni se Písku 2018

Letos to zase přišlo jako rána z nebe. Tenhle víkend probíhají písecké slavnosti! Na věži visí vlajky, město je plné stánků s podezřelými prodavači a celým městem se line mocný zástup lidí. Takové davy mě nutí schovat starší dítě pod křídla a kočárkem s mladším si prorážet cestu. A taky si k sobě pevněji tisknout kabelku. Ale to je stejně houby platné, protože peněženka už je skoro prázdná sotva člověk překročí starý most. To máte balónky, cukrovou vatu, pendreky (přitahující hmyz všeho druhu) a další prima lákadla na malé děti. Já vám nevím, ale prodavači z takových stánků, a je jedno jestli jsou mladší, starší, ženy nebo muži, ve mě budí silnou nedůvěru. Polovině chybí zuby, kulhají, pokřikují na sebe jakousi pouťařskou hantýrkou. Na mou duši, jestli ještě uslyším Hej kluku pocem, tadydle paninka by chtěla… tak začnu křičet a utíkat. Vidím to úplně živě. Pán od stánku zavolal takhle mladšího kluka. Vytáhla jsem peníze a říkala jsem si v duchu to je ale hezké, že si kluk snaží přivydělat a on přišel blíž a chudák malej vypadal, jako by měl nějakou nemoc. A když otevřel pusu, zděsil by se i profesionální zubař. To se živí jen tím, co lidi nestihnou koupit na stánku?

Balónky jsou super. Poletují si na místě ve velikém hroznu a jsou na nich dětské oblíbené motivy, jako třeba Máša a medvěd. Nebo jsou ve tvaru obřích kladiv. Taky tam byly podlouhlé balóny ve tvaru takových těch „mlátítek“, co vypadají jako z léčeben potlačovaného vzteku. Pacient si jeden takový vezme a do něčeho mlátí, dokud se nahromaděný vztek neuvolní. To znám z filmů, heč. Chvilku jsem skutečně uvažovala nad tím, že každé dceři jeden podlouhlý balón koupím, ať se můžou bezpečně „mečovat“ dle libosti, ale pak jsem si to rozmyslela. A stála jsem si za tím i přes přemlouvání starší dcery, která má docela výdrž. Maminka jedna, dcera nula. No dobře, tak ne, maminka jedna, dcera dva, protože si vyprosila cukrovou vatu obřích rozměrů a jakési podezřele barevné žužu. Já jsem na stáncích objevila zubolam Fialky, které se mi nechce věřit, že ještě vyrábí. Možná by nebylo na škodu zkontrolovat obal pro datum spotřeby.

Sladkosti nejsou to jediné, co na slavnostech najdete, i když je jich tu dost a dost. Zahlédla jsem i čínské nudle, uzeniny nebo víno, hrnky, šperky, lapače špatných snů (předpokládám, že ty dobré lapat nemají), dřevěné doplňky do kuchyně nebo stánek s marmeládami (počkat, to je vlastně taky sladkost). Tak si tak říkám, jakpak se marmeládám asi na tom horkém sluníčku vede. Na náměstí se točilo něco, čemu by se asi dalo říkat kolotoč. A taky jsem objevila několik stánků s klobouky, tričky, koženým zbožím a jeden s deštníky. Je tady toho opravdu hodně a slavnosti prý provází bohatý program. My se ho neúčastnili, když byly děti dostatečně upatlané a ulepené, vrátily jsme se domů. Na mě tam bylo moc lidí a moc kolozubých prodejců s extrémně barevnými (a nejspíš taky zdraví ohrožujícími) sladkostmi. Já sladké miluji a stejně jsem si koupila jen točenou zmrzlinu. Třeba se v sobotu rozšoupnu víc a risknu třeba tlamolep všech tlamolepů (hned po cukrové vatě), turecký med. Když po sobě čtu tuhle „pozvánku na slavnosti“, musím uznat, že jsem hrozný hnidopich. Takže tímto se omlouvám alespoň stánkařům, kteří považují návštěvu dentisty za přepych. Mějte se všichni krásně a vyrazte na písecké slavnosti. Třeba se tam potkáme 🙂

Také by se vám mohlo líbit...

Žádné komentáře

    Přidat komentář

    Sdílet na Pinterestu

    Sdílej