Dokončený měsíc pravidelného cvičení

Třicet dní bez jediného vynechání. Dokončený cvičební program od Jillian Michaels – 30 day SHRED for beginners. A začátek nového cvičebního programu. Nádhera.

Je vám určitě jasné, že jsem na sebe pyšná. Kdo by taky nebyl! Třicet dní bez jediného vynechání, to je pro člověka, který je povahou chaotický a zároveň pohodlný, poměrně slušný úspěch. Nebo spíš slušný začátek, protože tím pro mě tento měsíc byl. Hodlám pokračovat a začnu s dalším cvičebním programem. Tentokrát ale konečně začnu s Cassey Ho a jejím programem s názvem PIIT 28 1.0. Myslíte, že se mi ho konečně taky podaří dokončit?

Jaký byl měsíc cvičení

Hodně lidí mi říká, že by se k cvičení doma nedonutili. Pro mě to taky není nic snadného, protože i když celé cvičení dohromady zabere třeba hodinku, přijde mi to jako strašně moc času. A taky mi přijde, že je otravný vyhledávat vhodný čas k cvičení. Aby člověk měl něco v žaludku, ale ne moc a s dostatečným časovým odstupem. Aby byly děti zabavené. Aby byl člověk odhodlaný. Aby člověk překonal tu ukrutnou lenost, která se z ničeho nic objeví v okamžiku, kdy se alespoň rozhodnete přemýšlet nad tím, že si musíte zacvičit. Ano, občas jsem to brala jako povinnost a ne zábavu. Ale prakticky vždycky, když jsem začala cvičit, lenost mě hned přešla a začala jsem mít naopak strašně dobrý pocit. Už jen z toho, že jsem se přemluvila, donutila a skutečně pro sebe, svůj vzhled a své zdraví něco dělám. A ten pocit co mám teď, ten, že jsem dokončila celý měsíc bez jediného vynechání a pocit, že se mi na těle začínají lehce rýsoval svaly a ne špeky, ten je k nezaplacení.

Výsledky by jistě byly lepší, kdybych se dokázala zbavit své závislosti na sladkém. Ale na to prozatím nemám. Můžu dělat alespoň to, že si každý den zacvičím. Cvičení doma má taky řadu výhod. Nikdo na vás nekouká, nemusíte nikam docházet, nic vás to nestojí a můžete si vybrat čas k cvičení, který vyhovuje vám.

Přijde mi, že ten měsíc strašně utekl. Celkově, co mám děti, tak mám pocit, že mi čas strašně utíká. Ale zpátky ke cvičení. Víte, co je ze všeho nejtěžší? Donutit se jít cvičit. Jen ten moment než řeknete Dobře, jdu na to, a začnete se převlékat. Věřte mi, že cvičit v džínách se nedá. Zrovna tuhle jsem si říkala, že se nedá cvičit ani v normálních teplácích, že ke cvičení jsou nejlepší takové ty fitness legíny, které nemají v pase šňůrku. Potřebujete něco pohodlného, zvláště ke cvičení na zemi, a tepláky mě osobně vadí, tlačí mě v pase ta část, kde je guma. Mám legíny z NordBlancu a ty jsou skvělé. Je to jako druhá kůže, jsou pružné a v pase nic netlačí a nepřekáží, žádné šňůrky ani nepohodlně našité gumičky. Nějaká guma tam jistě je, ale je hezky naplocho a nikde netlačí.

Nejviditelnější výsledky přišly někdy mezi druhým a třetím týdnem. Od té doby mi přijde, že zlepšování není tak viditelné, je pomalejší. Ale já vím, že je to jen otázka času, ono to bude zase za nějaký čas vidět víc. Celý měsíc se mi povedlo odcvičit také především kvůli tomu, že jsem konečně nebyla nemocná. Asi to bude tím, že dcera teď nechodila do školky. A to bylo samozřejmě opět tím, že byla nemocná. Tentokrát to ale byly plané neštovice a ty jsem já už měla, takže jsem naštěstí mohla zůstat zdravá. Konečně. A dcera už neštovice taky překonala (třikrát sláva!), takže půjde do školky a já můžu jen doufat, že zase hned něco nechytne. Nemusela by, doufám že s jarem už všechny bacily vychcípaly.

Celý měsíc jsem odcvičila bez bot. Teď ale začínám cvičit PIIT28 a začnu nosit tenisky. Jsem zvědavá, jaký to bude rozdíl.

Před a po

První fotografie je ze 7.3 (ale po jejím pořízení jsem cvičit nezačala, to jsem odcvičila asi dva dny a začala jsem být nemocná), druhá je ze včerejška, po odcvičeném měsíci). Ano, fotka před není vůbec lichotivá. To, že jsem necvičila, byla v jednom kuse nemocná a ládovala se sladkým až mi lezlo ušima, musí být někde vidět. A taky že je. Ale očividně s tím jde za měsíc dost udělat, co říkáte? 🙂