K podzimu patří pouštění draků. A já si vybavím taky ty Ladovy ilustrace, kde kluci za vesnicí pekli v ohni brambory. Letos jsem se, po letech, dostala k pouštění draků a měla jsem z toho radost jako malá holka. V hračkářství měli ve výloze krásného draka s vytištěnou kobrou, který byl velký tak akorát, jen s jednou šňůrkou a tak mě zaujal, že jsem ho šla koupit. V tomhle hračkářství se nedá platit kartou, což je docela nepříjemné, protože u sebe moc často hotovost nenosím. Ale když mi prodavačka řekla, že tenhle krásný drak stojí pouhých 77 korun, tak jsem je v peněžence našla a s radostí draka koupila. Jo, kdybych tehdy věděla, jaká to bude zábava, došla bych si vybrat (v peněžence jsem měla dohromady jen stovku) a koupila bych ty draky alespoň dva. Když jsem se do hračkářství nedávno stavila znovu, draci byli vyprodaní. Inu, nedivím se.
Draka jsme šli s manželem a dcerami pouštět ještě téhož odpoledne. Byl docela silný vítr, ale tak akorát, aby drak krásně a vysoko létal. S jednou šňůrou ho možná příliš neovládnete, tedy jeho směr letu, ale co na tom komu záleží. Děti pouštěli draka s manželem a já běhala a zvedala draka ve chvílích, kdy se to rozhodl střemhlav zapíchnout do pole. V Písku se draci pouštěli vždycky na kopcích jako je Bejčák a Hradišťský kopec, ale my si zajeli kousek za Písek našli krásné pole, na kterém nám vítr pěkně draka zvedal do výše. Holky jásaly a my se s manželem a jednou z dcer střídali o zvedání draka a jeho pouštění. Takové zábavy za 77 korun, to byste nevěřili.
Do takového počasí musí být samozřejmě člověk dobře oblečený, a klidně s čepicí na uších. Pak přišli první kapky deště, ale skončili jsme až když se rozpršelo trošku víc. A zrovna včas, protože po tom lehkém deštíku přišel lijavec, který vydržel až do druhého dne.
Žádné komentáře