Cestování s rodinou po České republice

Sotva vykouklo sluníčko, hnala jsem se ven. I s dětmi. Jenže koho by bavilo kroužit pořád někde okolo domu, no nemám pravdu? I přesto, že Písek má hodně co nabídnout. Chce to zážitky, nové dojmy, vidět nové věci, užívat si pobyt venku! Když jsem byla malá, jezdili jsme s rodiči pořád někde po hradech a zámcích, po zoo a vůbec, všemožně, kam se dalo. Jistě, malé děti hrady a zámky moc nebaví, ale i s nimi se dá někam jet. A tak jsem se zařekla, že se letos pokusím opravdu vymýšlet zábavné výlety a cesty a společně si to všichni užijeme.

Plánování

S dětmi jsou výlety věcí plánování a to je pro mě, jako pro člověka chaotického, docela oříšek. Moje děti jsou ještě předškolního věku, moc toho neujdou, ale kočárek už sebou tahat nechci. Vždycky, když vidím velké děti na kočárku, tak si pomyslím, jaký je to chudinka a že je jistě nějak handicapovaný nebo nemocný. Nechci, aby takhle působily na okolí moje děti, když jsou zdravé jako řípa a mají pěkně mašírovat a procvičovat nožičky. Kde jsem to byla? Aha, už vím. Během plánování musím tedy brát v potaz, aby výlet mé děti zvládly. Aby to ušly. Aby to pro ně nebylo moc náročné a únavné, protože pak by se z idylického výletu stala noční můra. Úplně to vidím. Jsem ověšená batohem i oběma unavenými kňourajícími dětmi, prosím nebesa o smilování a proklínám svoje blbé nápady. Nejspíš u toho vrčím, všechno mě bolí a zaříkám se, že příště strávíme volný čas u zapnuté televize. Nebo u vypnuté, to je fuk.

Tudíž, abych se této hororové scéně vyhnula obloukem, dbám na to, aby byla cesta uzpůsobena schopnostem nejmenšího člena rodiny. Je třeba zvolit vhodný čas (a to může být také výzva, když moje děti jsou zvyklé chodit po obědě spát), vhodný způsob dopravy, vhodný a pokud možno zábavný cíl a nakonec samozřejmě sbalit sebou vše potřebné.

Co sebou

To máte toaletní papír, svačinu (se kterou se nezamažou) a pití, peníze a nabitý telefon, pepřák, sáček (může se hodit), vlhčené ubrousky, náhradní oblečení (kdyby se stala nějaká dětská “nehoda”), případně oblečení doplňující (jako jsou bundy, čepice, mikiny). Věcí je to tolik, že by sebou člověk měl brát nějakého soumara, ale přiznejme si, vlastně ho sebou máme. Jsem to já.

Kam jet

Cestování mám moc ráda. Ale cestování neznamená, že musíte nutně opustit hranice vlastní země! Vlastně možná že i zjistíte, tak jako já, že je překvapivé množství úžasných, nádherných a zajímavých míst v naší vlastní krásné zemi. A s malými dětmi je rozhodně příjemnější cestovat kratší úseky než hned letět letadlem kamsi za obzor. Alespoň pro mě. Teď naposledy jsem vzala děti jen kousíček za Písek, podívat se na mohylu Jana Žižky z Trocnova. Je to u Sudoměři, kousek od mohyly je rybník a u rybníka parkoviště. Pohodlně si zaparkujete a pak vás čeká pár minut jednoduché cesty. Protože bylo krásně, byl to nádherný výlet. Došly jsme k mohyle, dali si svačinku, poseděli, odpočinuli si, zkusili se vydrápat a posedět i na podstavci mohyly, prostě pohodička, klídek.

Když máte auto, můžete navštívit plno skvělých míst. Pro děti jsou vždycky velkým lákadlem zvířátka a třeba hned tady kousek od Písku je v Putimi taková malá zoo (vstup dobrovolný), v Protivíně je dokonce krokodýlí zoo a když se vydáte do Hluboké nad Vltavou, tak tam je klasická poměrně velká zoo se spoustou zvířat. Ale ať už jste odkudkoli, vsadím se, že i u vás bude v okolí zajímavé místo, kam zajet na výlet.

Teď plánuji cestu podstatně delší, našla jsem podle jedné fotografie výjev jako z pohádky. Bude to, pravda, muset být na vícedenní dovolenou, protože je to daleko, ale koukněte samy, není to nádhera? Vodní nádrž Les Království, přátelé, to musím vidět! Kousek od ní je chráněná krajinná oblast Broumovsko či Český ráj. A Hradec Králové, opět, s krásnou zoo. Možností je plno, jen to chce sbalit pět švestek a nebát se vyjet i s dětmi někam ven. Samozřejmě to chce pěkné počasí a být zdravý a v pohodě. Přeji pěkné výletění!