Přiznávám, že jsem tuhle knihu vyhlížela a dokola jsem kontrolovala stránky nakladatelství, jestli už konečně vyšla. Tak nedočkavá jsem byla proto, že všechny předešlé romány, které od Julie Caplinové mám, jsou báječné. Bude takový i román Čajovna v Tokiu?
Knížku jsem měla přečtenou za dva dny. Dva dny! S knížkou jsem byla každou chvíli, měla jsem ji v ruce u vaření, u jídla, na lavičce v parku, před spaním, ve vaně… Byla se mnou skoro na každém kroku. Přečetla jsem ji rychle a díky zadní části knihy jsem hned psala do nakladatelství, kdy vyjde další plánovaná kniha, Chata ve Švýcarsku.
Hádáte správně, kniha se mi opět moc líbila. Ale budu samozřejmě konkrétnější,
-
- přední strana
-
- zadní strana
Příběh (Anotace)
Popadněte cestovní pas a vydejte se do země mrakodrapů, tradičních chrámů, čajových rituálů a rozkvetlých sakur. Užijte si romantiku s šálkem lahodného čaje a nechte se unášet příběhem, který si vás získá od první stránky. Fiona je vášnivá fotografka, má cestovatelský blog a už dlouho se touží podívat do Japonska. Když vyhraje čtrnáctidenní cestu do Tokia, má pocit, že se jí splnil sen. Jenže na místě s hrůzou zjistí, že jejím průvodcem je muž, který jí před deseti lety zlomil srdce – přitažlivý a úspěšný fotograf Gabe. Čas strávený s Gabem je pro Fionu zpočátku za trest. Fotograf jí dává najevo, jak ho obtěžuje, že se jí musí věnovat. Tři generace místních žen ji ale přijmou mezi sebe a Fiona v jejich domě a rodinné čajovně nachází lásku a vřelost, která jí schází. Užívá si s nimi piknik pod sakurami, poznává japonský čajový obřad. A právě díky nim se jí postupně vrací sebevědomí, které jí dávný incident pořádně pochroumal. Mezitím k sobě s Gabem při toulkách Tokiem pomalu nacházejí cestu a začíná to mezi nimi znovu jiskřit…
Můj pohled
Je úžasné, jak snadno se člověk dokáže s hlavní hrdinkou ztotožnit, ačkoli ne zcela, samozřejmě. Sice nemám dlouhé blond vlasy, ani dlouhé nohy, naštěstí nemám ani hypochondrickou matku, jako má hlavní postava románu Fiona. Mám v sobě však lásku k cestování, fotografování a i k čaji, Jako puberťák jsem i já byla zakoukaná do jednoho učitele, takže opět – velmi snadno mohu soucítit s hlavní hrdinkou. Naštěstí pro mě ale tohle pubertální poblouznění nedopadlo tak nešťastně jako pro Fionu, která si odnesla špatnou zkušenost, mnohokrát zvětšenou díky špatnému přístupu jejího okolí. Nechci vás připravit o detaily příběhu, takže tady duševní trápení, které bylo jedním z pilířů Fionina nízkého sebevědomí, nechám být. Fiona je však talentovaná blogerka a fotografka a má živelný zájem na tom, aby na sobě ve všech možných směrech pracovala, zkoušela nové věci a poznávala svět. Kamarádka, která ji v tom jednoznačně podporuje je Avril, kterou znáte rovněž z Kavárny v Kodani. Ano, i tady se postavy prolínají a je milé, když si člověk uvědomí, že je vlastně zná z předchozích knih. Pokud jste ale předchozí knihy nečetly, nebojte se, pořád budete všemu rozumět. Avril Fionu postrčí, aby se účastnila soutěže o cestu do Japonska.
Fiona tuto soutěž vyhraje a získá možnost nejen vidět nádhernou zemi zapadajícího slunce, ale rovněž se učit umění fotografování od slavného japonského fotografa. Shodou okolností ji ale dostane na starost někdo jiný, fotograf Gabe, který je zároveň, ano, hádáte správně, učitel, do kterého byla Fiona na škole zamilovaná. Zatímco Fiona je zvídaná a nadšená z fascinující země, zvyků, jídla i lidí kolem sebe, Gabe jakoby ztratil svůj dřívější elán. Chová se arogantně a znechuceně. Díky času, který tráví s Fionou ale nachází své dřívější nadšení nejen pro fotografování a ti dva se do sebe, světe div se, zase zakoukají. Ale víc už ani slovo 😀
Můj dojem
Začínám věřit, že Julie Caplinová je moje tutovka. Prostě, když si chci číst příjemnou, romanticky laděnou knížku, užít si cestování bez toho, abych skutečně někam jela (v této době ideální řešení) a užila si hezký příběh, stačí vytáhnout některý z románů Julie Caplinové. Autorka bravurně rozehraje příběh, seznámí vás s postavami a s tím, co se jim honí v hlavě. V knize Čajovna v Tokiu se nepravidelně mění dva úhly pohledu – velká část je vyprávěna hlavní hrdinkou Fionou, druhá část je vyprávěná Gabem. Fiona je vysoká blonďatá dívka, která má pošramocené sebevědomí a traumatické vzpomínky na pubertální léta ve škole. Možná si ji pamatujete z knihy Kavárna v Kodani, kde se s ostatními účastníky vydala na cestu do Dánska pochopit, co je hygge. S hlavní hrdinkou se tentokrát seznamujete s Japonskem, díky skvělému popisu si představujete místní architekturu, kuchyni a lidi, vnímáte kontrast mezi starými váženými tradicemi a novodobou technologickou vyspělostí Japonska. Jste svědky nekonečných tanečků mezi Fionou a Gabem, který zprvu vůbec netuší, koho v Japonsku musí doprovázet, zatímco Fiona ví moc dobře o koho jde, a to od samého počátku. Přišlo mi trochu zvláštní, jak rychle se situace otočila od arogantního znuděného Gaba po zamilovaného dobráka. Ale proč ne. V jednom místě knihy jsem se upřímně musela zasmát, díky čemuž má kniha další plus. Kniha ve mě vzbudila touhu po čaji, cestování, dobrém jídle a romantice. A taky jsem si šla hned na internet hledat výraz “čajový obřad”. 😀
Mezi další postavy knihy patří například tři ženy, babička, maminka a dcera, které Fionu u sebe v Japonsku ubytovaly. Tyto ženy vlastní čajovnu, ukazují Fioně způsob japonského života a dělí se s ní o krásná japonská moudra. Fiona se s nimi podle všeho cítí pomalu lépe než s vlastní matkou, která ji podle všeho “dusí” svojí neustálou kontrolou. Díky uklidňujícímu prostředí a těmto japonským ženám Fiona pomalu nalézá sama sebe. A vy, jako čtenáři, můžete být u toho.
Nemohu jinak než knihu opět vřele doporučit – nechte se stejně jako já okouzlit krásnou Japonskou zemí a romantickým příběhem knihy Čajovna v Tokiu.
Další romány od Julie Caplinové (recenze)
Můžete si přečíst můj názor i na další romány od Julie Caplinové!
O knize
Kniha Čajovna v Tokiu má 328 stran (29 kapitol), napsala ji Julie Caplinová a vydalo ji nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis. Přeložila Michaela Klevisová. Za knihu nakladatelství velice děkuji.
Žádné komentáře