V únoru jsem se začala zajímat o akvarel a myslím, že jsem se od té doby o něm pár věcí naučila. Viděla jsem spoustu videí (sláva Youtube) a přečetla celou řadu krásných knih, většinu v angličtině. V českém jazyce moc pěkných knih o akvarelu není, nedávno jsem tady zveřejňovala recenzi na jednu z mála výjimek – krásnou knihu Kouzlo akvarelu od Any Victorie Calderón, která byla přeložena do českého jazyka.
Co je akvarel
Akvarelové barvy jsou jednoduše barvy ředitelné vodou. Je to jasné ze slova akvarel, jelikož akva (aqua) znamená vodu.
Potřeby
Akvarelové barvy
Barvy pro techniku akvarelu se prodávají v různé podobě. Nejčastější jsou tak zvané pánvičky či půlpánvičky (prodávané v sadách nebo jednotlivě). Pánvička či půlpánvička je jednoduše hranatá plastová nádobka obsahující zaschlý pigment, který se naředí vodou a dál se s ním pracuje na paletce.
Další častou podobou jsou tuby nebo nádobky, často s kapátkem, které známe od inkoustů.
Štětce
Štětce se prodávají přímo pro akvarel, kulaté, ploché i tak zvané kočičí jazýčky. Mají měkké štětiny, buď přírodní nebo syntetické. Důležitou vlastností je schopnost pojmout větší množství vody, která je u techniky akvarelu zásadní. Pro začátek si pořiďte jeden velký (na podklad, větší plochy), jeden střední a jeden malý a tenký, pro detaily. V cestovních sadách můžete najít ještě speciální štětec, který se dá naplnit vodou, což je na cesty velmi praktické.
Papír
Pro malování akvarelem potřebujete papír, který dokáže snést větší množství vody, jinak by se vám kroutil, třepil a cuckatěl. Běžný papír je vám tedy k ničemu. Pro malování akvarelem používejte akvarelový papír, já mám levnější 250 g/m2, ale doporučuje se silnější, alespoň 300 g/m2. Existují akvarelové papíry v kroužkové bloku, v podobě skicáku a nebo lepené, které jsou dražší, ale jen tak se nezkrabatí.
Paletka
Ideální je keramická paletka, na které si krásně naředíte nebo namícháte barvu. Mají různou podobu, já mám například kytičku.
Sklenice s vodou
Potřebujete dvě sklenice s vodou. Jednu, ve které si vymyjete špinavý štětec a druhou, ze které použijete čistou vodu pro vlhčení papíru, štětce nebo barvy.
Hadr, ubrousek
Na osušení štětce, na odsátí přebytečné vody i na různé efekty se hodí čisty savý hadr a papírový savý ubrousek. Mějte je po ruce.
Doplňkové prostředky
Kartáček na zuby, černý liner, bílé gelové pero, tuše, to vše se vám může hodit pro doplnění akvarelové malby. Kartáček na zuby je skvělý pro oblíbené rozstřikování barvy ve formě kapiček, černými linery můžete dodělat po zaschnutí akvarelového podkladu kresbu a bílým gelovým perem dodělat světlé body (hvězdy na nebi, jiskru v oku atd.). Můžete být kreativní (to je na tom to zábavné) a můžete vyzkoušet i další věci jako třeba třpytky, metalické barvy a další.
Technika
U akvarelu rozlišujeme tři základní techniky malby – mokrým štětcem na mokrý podklad, mokrým štětcem na suchý podklad a suchým štětcem na suchý podklad.
Když malujete mokrým štětcem na mokrý podklad, znamená to, že si nejprve navlhčíte papír a pak naředěnou barvou na vlhkém podkladu pracujete. Barva se hodně rozpíjí (záleží na množství vody) a dochází k zajímavým efektům. Tato technika je vhodná pro podkladovou vrstvu.
Když malujete mokrým štětcem na suchý podklad, nedochází k takovému rozpíjení barvy do podkladu (papíru), linky jsou přesnější a pigment se v tazích lépe drží.
Když malujete tak zvaně suchým štětcem na suchý podklad, navlhčíte štětec jen minimálně a třete s ním suchý papír. Zanechá to zajímavý efekt, stopa je necelá. Tato technika je vhodná na skicování.
Množství vody
Malování akvarelem je vhodné pro každého. Co si hlavně musíte natrénovat, je potřebné množství vody. Je to jedna z těch věcí, kterou vás knihy nenaučí a je nejlepší si je vyzkoušet. Podle množství vody a pigmentu rozlišují výtvarníci konzistenci na “máslo, mléko…”, ale viděla a slyšela jsem celou řadu výrazů.
Vrstvení
Začíná se od nejsvětlejší vrstvy a pak přidáváme další a další až po nejtmavší. Je proto dobré si promyslet, kde chceme mít světlejší části a kde tmavší. Na rozdíl od akrylů tady chyby jen tak neopravíte, když barvy uschnou. Je tedy třeba i nějaké plánování.
Co mě zaujalo
- Když maluji akrylem, je moji nejpoužívanější barvou jednoznačně bílá. Proto mě velice překvapilo, když jsem zjistila, že většina akvarelových sad neobsahuje bílou. Proč? Odpověď je jednoduchá. Akvarelisté totiž využívají bílou barvu podkladu. Co chtějí nechat bílé, to vynechají. Co chtějí mít velmi světlé, tam použijí hodně naředěnou barvu. Čím naředěnější, tím světlejší.
- Když jsem viděla první knihy a první videa o malování akvarelem, nemohlo mé pozornosti uniknout, jak zapatlané mají malíři své paletky a vnitřky víček od sad barev. Proč? Odpověď je opět jednoduchá. Protože akvarel po zaschnutí neztratí žádné své vlastnosti, mimo to, že již není déle mokrý, lze jej snadno opět vodou navlhčit, rozmíchat a používat dle libosti. To je oproti akrylovým barvám, které rychle usychají a pak je již nelze použít, velmi šetrné a praktické.
- Trpělivost je strašně důležitá. Musíte se naučit nechat spodní vrstvy vždy zcela uschnout, jinak se vám vrchní vrstva bude rozpíjet. Pokud to není vašim cílem, musíte vytrvat a nechat barvy zcela zaschnout. Viděla jsem některé výtvarníky používat třeba fén 🙂
- U akvarelu je úžasné, že nemůžete vždy přesně předvídat, jak se voda s barvami zachová a jak bude vypadat výsledek. Akvarelisté to neberou jako nevýhodu, spíš naopak, považují to za jednu z největších předností.
- Akvarelem se dá malovat cokoli. Viděla jsem portréty, krajiny, oblohu, zátiší, architekturu, zvířata i rostliny. Velmi oblíbené jsou květiny, pro jejichž malbu jsou akvarely ideální.
- Když si chcete udělat nějaký předkres, je lepší než klasická tužka akvarelová pastelka. Jakmile totiž uděláte vrstvu akvarelové malby přes obyčejnou tužku, už ji nevygumujete. Akvarelová pastelka se při správném použití rozmyje a není tak vidět.
Žádné komentáře