I když je konec března a mé oficiální narozeniny jsou na konci února, přeci jen jsem slavila i teď. Dostala jsem další dárky, a teď už předpokládám, že jsou to dárky poslední (ačkoli si na nekončící narozeniny rozhodně nemohu stěžovat). 😀 Mám objednaný lehký saténový župan (od toho si slibuji, že se alespoň přes jaro a léto vzdám svého teplého huňatého županu, který miluji, ale vypadám v něm prý příšerně), dostala jsem další oříšky, peníze a dokonce moc pěknou červenou kabelku jisté známé značky. Nevím, jestli se mi dárci snažili něco naznačit (Báro, a všimla sis už, že se ti ten sportovní batoh, co všude nosíš, páře? A že když se oblékáš trochu slušně, tak se ti vlastně ani k ničemu nehodí? – To sice nikdo neřekl nahlas, ale mohlo to být elegantní kabelkou taktně naznačeno…). 😀
Takže tak. Samé krásné dárky a teď si prožiji rok jako třicítka. Koneckonců, první měsíc mám za sebou. Dneska jsem dětem vysvětlovala, proč kluci šlehají dívky pomlázkou (aby byly pak celý rok mladé a krásné) a dcera se na mě skepticky podívala a řekla: ,, No, ale na tebe to moc nefunguje”. Tím mě tedy moc nepotěšila. Druhá dcera (které jsou čtyři) mi před pár dny dala korálek a řekla mi, že mě s ním zahrabou. Tak to tedy pěkně děkuji.
I přes tyto morbidní připomínky mého “zrání” musím říct, že se mám vlastně skvěle. Namalovala jsem nový obrázek kytice akvarelem a jsem s ním docela spokojená. Zezačátku vypadal příšerně, ale bylo mi líto drahého akvarelového papíru, takže jsem malovala dál, až z něj překvapivě vylezlo tohle…
Dnes mi rovněž dorazila nová várka knih, na které rozhodně nabídnu po přečtení recenzi. Jde o dětské knihy, knihu o osobním růstu a jeden román, na který jsem se už nějakou dobu třásla nedočkavostí a očekáváním.
Mějte se krásně, přeji vám klidný večer a já si jdu číst 🙂
Žádné komentáře